This text explores the theoretical and practical assumptions of quantification that often remain implicit. Using the example of counting apples, the author illustrates that the process of quantification requires a prior clear definition of the object being counted and the ability to abstract from individual differences between items. To count objects, they must be treated as identical within a certain level of tolerance, even though each is unique in reality. The text distinguishes between a common practical approach, where these differences are irrelevant, and specific contexts, such as genetic research or cloning, where attention shifts to the unique characteristics of an individual. In such cases, the focus is no longer on quantification but on examining specific quality and identity. The work thus emphasizes that any act of counting is fundamentally conditioned by the observer's qualitative decision and their ability to perceive uniformity where diversity actually exists.
Kvantifikace – předpoklady implicitní
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 9. 6. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
Kvantifikace – předpoklady implicitní
Máme-li odpovědět na otázku, kolik jablek je na stole, musíme především vědět, co to je jablko a jak vypadá (abychom si je nespletli třeba s hruškou), a dále musíme odhlížet („abstrahovat“) od toho, že ta jablka nejsou stejně velká (a vlastně že každé je v něčem odlišné od ostatních, tj. že ta počítaná jablka nejsou ve skutečnosti docela stejná). Je sicer pravdou, že v praxi nám většinou nedělá žádné potíže od odlišnosti čili nestejnosti jablek prostě odhlížet, ale má to své meze: ty odlišnosti musí zůstávat v rámci jakési tolerance, tj. jistých mezí, totiž zda jde opravdu ještě o jablko (a toto rozhodnutí musí učinit právě ten, kdo jablka počítá. Prvotní hledisko je ovšem praktické: v běžné praxi nám může být jedno, pocházejí-li všechna jablka na stole ze stejného stromu nebo jsou-li všechny domácího původu apod. Naproti tomu někdy můžeme mít velký zájem na tom, aby dvě nebo tři jablka z těch na stole pocházela z jedné větve (to pak můžeme mít zájem nejenom na zralých jadérkách v těchto dvou nebo třech jablkách, nýbrž na příslušné větévce samé, takže nám nepůjde jen o vysetí a vypěstování nových stromečků, ale o co nejvěrnější zachování celé genetické informace, tedy o naklonování určitého stromu; a to je zcela jiná věc než počítání resp. jakákoli kvantifikace).
(Písek, 150609-1.)