The text explores the ontological issues surrounding the emergence and disappearance of events and their inherent structure within the context of eventhood. The author emphasizes that both a beginning and an end are essential components of any true event. Although events exhibit mutual similarities, philosophical inquiry must not be reduced to their simple classification into categories. The key feature of every genuine event is its absolute uniqueness, which manifests in both its emergence and its cessation. The fundamental question of contemporary first philosophy must therefore inquire into the source of this uniqueness, or its von woher. Since the emphasis on uniqueness precludes causal explanations through already given, objective reality or the past, this source must be sought outside the sphere of objectivity. The author argues that taking the beginnings and ends of events seriously necessarily leads into the realm of the non-objective. This perspective fundamentally alters the approach to being, opening a path toward a deeper understanding of the world as a dynamic collection of unique happenings arising from a non-objectified foundation.
Zánik a vznik
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 6. 9. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
Zánik a vznik
K události a událostnosti náleží jednak počátek či vznik takové události, jednak také její konec či zánik. Ovšem protože každá událost se jiným událostem něčím podobá, ale také něčím nepodobá, musíme se tázat po původu oněch podobností i nepodobností. Připustíme-li, že se každá skutečná (pravá) událost vyznačuje určitou jedinečností (unikátností) stejně tak, jako různými podobnostmi s jinými událostmi, nesmíme se spokojit tím, že události jen „třídíme“, tj. přiřaďujeme je k sobě podle podobností, a nesmíme rozhodně zapomínat na jejich odlišnosti i v rámci takových skupin (tříd), a zejména nesmíme opomíjet ty jejich rysy, jež vyznačují jejich jedinečnost, unikátnost. A tak, jako je každá událost v něčem unikátní, je v něčem unikátní i její vznik (a pravděpodobně, někdy jistotně i zánik). Základní otázkou v naší dnešní situaci, pokud jde o „první filosofii“, je nepochybně ta, která se dotazuje po původu, zdroji nebo, jak Němci říkají, po „von woher“ takové jedinečnosti. A protože důraz na jedinečnost resp. – přesněji – na jedinečnosti všech pravých událostí, všech pravých jsoucen vylučuje každý pokus o nalezení jakékoli předmětné, dané skutečnosti jako příčiny, musíme takový zdroj hledat mimo sféru předmětností, tedy i mimo sféru čehokoli již bylého, minulého. Z toho vyplývá, že vzít vážně počátky a konce událostí nutně vede do oblasti nepředmětného.
(Písek, 150906-3.)