This text presents a critical analysis and deconstruction of the traditional scholastic premise "operari sequitur esse," which asserts that being precedes any form of action. The author argues that this principle is based on the flawed assumption that an entity is a statically given whole and that activity is directed only outwards. In reality, every entity is an event-based process that must actively perform its being throughout its entire duration. Being is therefore not a mere state but a performance in itself. The reflection leads to a provocative reversal of the original thesis to "esse sequitur operari," suggesting that being follows the activity that constitutes it. However, the author also emphasizes that this process does not emerge from a vacuum. For the performance of being to begin, a certain "germ" or ontological starting point must be present to allow for the birth of the entity in time. This inquiry thus redefines the relationship between existence and activity within a process-oriented ontology.
„Operari sequitur esse“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 27. 11. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
„Operari sequitur esse“
Scholastická premisa (spíš než zásada) že „bytí předchází (jakémukoli) činění“ resp. že „dříve je bytí (jsoucnost) než aktivita“ musí být podrobena analýze a kritice, neboť bytí musí být vykonáváno. Proto platí, že přinejmenším „stav“ (ovšem my víme, že jde o „výkon“) bytí musí předcházet jakémukoli činění, jakékoli aktivitě: každé jsoucno (které je ovšem vždy událostným děním) musí své bytí vykonávat, a to po celou dobu svého trvání. Kde byl skryt onen omyl, že každé jsoucno musí napřed být, aby mohlo být aktivní? Byl skryt v tom, že každá aktivita byla předsudečně chápána jako mířící ven z aktivního jsoucna, jakož i v tom, že samotné jsoucno byla předsudečně chápáno jako „dané vcelku“ (zatímco jakožto událost je děním v čase). Mohli bychom tedy trvat na premise zcela opačné, totiž že aktivita předchází jsoucnosti (bytí) – (tedy: esse sequitur operari). Zároveň si však musíme být dobře vědomi toho, že ani ona základní aktivita, jíž je vykonávání bytí jsoucího, nepřichází ,odnikud‘, nýbrž že jakýsi ,zárodek‘ bytí tu musí být už přítomen (je důležité mluvit tu právě o „zárodku“, neboť jde opravdu o „zrod“).
(Písek, 151127-1.)