This text examines the relationship between the concepts of "truth" and "truthfulness" within the context of political decision-making and democratic structures. It highlights the fundamental tension between objective truth-seeking and political processes driven by public opinion and desires. In a democracy, decisions are made through voting rather than expert consensus, which creates vulnerabilities where uninformed majorities can be manipulated by deceptive activities. The author argues that political truthfulness differs from the traditional definition of truth as "correspondence to what is." Instead, it involves navigating future possibilities shaped by both objective circumstances and the collective decisions of individuals. Since the future is influenced by various right and wrong choices, truthfulness in politics must account for the dynamic nature of human action and the ethical dimension of predicting outcomes. Ultimately, the piece calls for a re-evaluation of truth that moves beyond static adequacy and addresses the complex interplay between expert knowledge and democratic will.
Politika a „pravdivost“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 1. 7. 2012
- This is a part of the original document:
- 2012
Politika a „pravdivost“
Základní problém významu „pravdy“ a „pravdivosti“ v politice se týká napětí a často konfliktu mezi zjišťováním „pravdy“ a politickým rozhodováním. Jak se často říká, o pravdě se nehlasuje; naproti tomu v politice jsou důležité názory, představy a přání lidí. V demokracii se tyto představy a přání respektují ve volbách; a jak je již odedávna známo, v každé společnosti je těch, kdo jsou pro hledání pravdy a pravdivosti relativně kompetentní, mnohem méně než těch ostatních, kteří se ve srovnání se „znalci“ jeví jako „neznalí“ a „nevědomí“. Mnoho podvodných aktivit počítá s nedostatečnou orientovaností a informovaností většiny občanů a útočí na jejich názory, představy a přání i mimo volební čas. Všude totiž, kde je třeba odhadovat možnosti, které sice nejsou momentálně k dispozici, ale které se nám otevřenou (nebo naopak uzvařenou) díky tomu či onomu našemu správnému (nebo nesprávnému) rozhodnutí, záleží nejenom na nás, ale také na mnoha dalších nejen „objektivních okolnostech“, nýbrž i na rozhodnutí mnoha dalších lidí. Mimořádně významná je tato skutečnost právě v politice. A protože z budoucnosti nepřichází jen „to pravé“, nýbrž také mnoho „nepravých“ rozhodnutí, a to jak našich vlastních, tak rozhodnutí mnoha dalších lidí, znamená „pravdivost“ něco bytostně odlišného od toho, jak se tradičně vymezovala „pravda“ a „pravdivost“ jako adekvace (nebo korespondence atd.), tj. závislost na tom, co „jest“.
(Písek, 120701-2.)