This text explores the concept of the "mental milieu" (osvětí), derived from the ethological term Umwelt. The author likens human thinking to movement within a specific internal environment where an individual must feel "at home," much like a fish in an aquarium. This mental milieu is shaped by language and established mental models that provide a sense of familiarity and stability. Although we are influenced by these structures, the author emphasizes the existence of freedom and will, allowing us to choose the direction of our thoughts and their mutual contexts. The fundamental difference between a physical and a mental environment lies in the nature of their boundaries. While leaving an aquarium is fatal for a fish, for a thinking person, transcending the limits of their current milieu represents an opportunity for a new and remarkable beginning. Overcoming habitual thought patterns thus opens up space for truly innovative thinking and the expansion of intellectual horizons beyond the previously known world.
Myšlenkové modely a myšlenkové „osvětí“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 3. 11. 2012
- This is a part of the original document:
- 2012
Myšlenkové modely a myšlenkové „osvětí“
Myšlenka „osvětí“ vznikla při výzkumech etologických (původně von Uexküll a jeho škola – Umwelt nebo Eigenwelt –, ale rychle se rozšířila), ale může být mutatis mutandis aplikována i na sféru myšlenek a myšlení. Když myslíme, pohybujeme se vlastně také ve „světě myšlení“ či spíše „ve světě myšlenek myslících“ (ve smyslu „cogitatio cogitans“). Právě tam jsme nebo nejsme „doma“, jaksi zdomácnělí, usazení, chováme se tam – myšlenkově – jako ve známém „prostředí“ atd. Ale stejně jako rybičky v akváriu musí své pohyby přizpůsobit okolnostem, tj. nejen velikosti akvária, ale také skalce nebo rostlinám apod., a přitom si zachovávají jistou „svobodu“ či „vůli“, jak přesně se budou pohybovat, tak se také myslící člověk musí nějak „zabydlet“ v jazyce i v myšlenkových zvyklostech, ale může (a vlastně má) si zachovat určitou „svobodu“ či „vůli“ v tom, nač bude myslet a jak, do jakých souvislostí to, nač myslí, bude vztahovat atd. atp. Rozdíl mezi obojím ovšem spočívá v tom, že akvárium je v prostoru omezeno, kdežto myšlenkové osvětí nemá takové pevné hranice či meze. Když rybička vyskočí z akvária, je to její konec; když myslící překročí „meze“ svého myšlenkového osvětí (a jeho zvyklostí atd.), může to znamenat nový a třeba pozoruhodný začátek – první krok „nového“ myšlení.
(Písek, 121103-3.)