This text explores the semantic and philosophical potential of the archaic Czech term "čivy" (senses/receptors). The author reflects on whether this term could serve as an alternative to traditional, overly objectifying concepts of empiricism, such as impression or sensation. The central argument posits that while standard terminology reduces perception to the passive reception of external stimuli, "čivy" implies inherent activity and agency. The text proposes a conceptual model in which these organs actively respond to elementary physical stimuli, such as photons or sound waves, rather than complex objects like trees or songs. These more complex perceived entities are the result of subsequent processing rather than immediate sensing. The reflection aims to refine the relationship between the subject and the external world through the reactibility of sensory organs. This approach allows for a view of sensory perception as a dynamic process requiring the active participation of the organism at the most fundamental level of environmental interaction.
Čivy
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 5. 2. 2011
- This is a part of the original document:
- 2011
Čivy
„Čivy“ jsou vlastně tělesné orgány, něco jako smyslové receptory, což je ovšem už termín posunující funkci „čivů“ do pouhé recepce, pouhého recipování, přijímání – nejspíš podnětů. Slovo čivy ve mně vyvolává spíše přítomnost aktivity, nikoli pouhé pasivity (asi v tom smyslu, jak reaktibilita předpokládá schopnost aktivity, činnosti – čivy jsou činné!). Nicméně to je jen můj „pocit“. Přesto by bylo možno tohoto již málo, ba jen výjimečně užívaného slova (a tudíž významově jen málo a jenom široce obtíženého) za jistých předem vymezených podmínek užívat. Byla by to tak trochu alternativa k příliš zpředmětňujícím termínům empirismem raženým, jak je impression, sensation, česky počitek, vjem, vněm, (vněmový) pocit, etc. „Čivům“ by tak bylo možno svěřovat určitou „aktivitu“, totiž reagování na ony vnější „podněty“, které by ovšem bylo nutno precizovat (na rozdíl od tradičního empirismu): podnětem pro zrak (oko, přesněji pro tu kterou buňku očního pozadí) by mohl být pouze foton nebo několik fotonů, když jeden nedostačuje, ale nikdy žádný strom nebo živočich; podnětem pro ucho by mohla být zvuková vlna určité frekvence, atd., nikdy však melodie nebo dokonce celá píseň; atd. To vše by muselo být teprve vytvořeno jako myšlenkový model, který by pak mohl být jen míněn.
(Písek, 110205-2.)