This text explores the fundamental distinction between two modes of questioning within the context of research and scholarship. The first approach involves searching for pre-existing information that is already stored somewhere, while the second focuses on seeking knowledge that has not yet been created or established. The author emphasizes that although these two methods often overlap in practice, they necessitate different methodological strategies and yield distinct outcomes. Utilizing existing information in a new context can lead to its reinterpretation, effectively becoming a form of secondary research. However, the most crucial element of genuine inquiry is the correctly formulated question. The success of any investigation depends on the ability to pose relevant queries, as a poorly structured question can become a significant barrier to further discovery. This reflection highlights that research is not merely the mechanical collection of data but a creative process of seeking connections and refining scholarly intent through precise questioning that reveals hidden aspects of reality and knowledge.
Tázání jako „výzkum“ / Výzkum a tázání
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 12. 10. 2010
- This is a part of the original document:
- 2010
Tázání jako „výzkum“ / Výzkum a tázání
Tázat se můžeme zásadně dvojím způsobem: buď hledáme informaci, o níž jsme přesvědčeni, že už někde „je“, tj. je někým vytvořena a někde uložena, anebo se tážeme po něčem, o čem jsme přesvědčeni (ať už právem či neprávem), že ještě nebyla nikým vytvořena a nikde uložena. Je sice pravda, že v praxi to většinou vypadá tak, že musíme počítat s oběma možnostmi, ale musíme vědět, že každá z obou možností nám ukládá jiný přístup a postup – a že slibuje něco jiného. Hledat (a posléze najít) nějakou informaci již vytvořenou a hotovou s sebou nese jakési nevysloven přesvědčení, že nám je taková informace užitečná bez ohledu na to, v jakém kontextu. v jaké souvislosti jí využijeme. To ovšem může někdy mít i pozitivní výsledky, když se ukáže, že využité oné informace v jiných souvislostech umožní, aby se vyjevily i některé původně skryté stránky oné informace, takže tím získáme vlastně informaci novou (a onu první pak často musíme upravit, opravit a reinterpretovat, což potom lze vyložit jako kus „badatelství“ – pochopitelně ovšem jen druhého řádu). Pro „výzkum“ a „badatelství“ je ovšem nejdůležitější správně postavená otázka, nikoli vnitřní potíže a rozpory našich představ, koncepcí a projektů. Na druhé straně však zase nesprávně postavená otázka se nám může stát obrovskou překážkou dalšího průzkumu.
(Písek, 101012-2.)