This text examines the distinction between the terms "world" and "universe" (universum) within scientific and philosophical contexts. While astronomers and astrophysicists define the universe as the sum total of physical matter, energy, and spacetime structures originating from the Big Bang, this concept often excludes the dimensions of life, consciousness, and moral order. The author argues that a universe defined solely by physical phenomena does not constitute the "world as a whole" in its full integration. Conversely, the term "world" is frequently used to describe specific domains or "surroundings" (Umwelt), such as the world of art or mathematics, often without reflecting on its subjective integrity or its applicability to the universe as a whole. The text raises the question of whether it is possible to speak of a "world of philosophy" or a "world of ideas" in a similar way to physical systems. The central challenge lies in understanding the world as a genuine whole that integrates both objective reality and the subjective processes of thought and existence, moving beyond a mere collection of investigated astronomical entities.
Svět jako celek a „vesmír“ / Vesmír a „svět“ jako celek
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 30. 11. 2010
- This is a part of the original document:
- 2010
Svět jako celek a „vesmír“ / Vesmír a „svět“ jako celek
Musíme se rozhodnout, jaké významy budeme spojovat s termínem „svět“, a to na rozdílů od termínu „vesmír“ (nebo „universum“), a také v jakých přesně souvislostech. Pro astronoma (astrofyzika atd.) znamená „vesmír“ souhrn (úhrn) všech hvězd a jejich oběžnic, úhrn všech galaxií a skupin galaxií, mezihvězdné energie a hmoty, nejnověji také všechnu skrytou (temnou) hmotu a skrytou (temnou) energii, a to včetně příslušných časoprostorových struktur, tj. včetně vzniku Velkým třeskem (pokud ta teorie vydrží), dalšího vývoje (v němž ovšem neplatí jednotný čas ani jednotný prostor), atd. Obecně mají vědci za to, že zdaleka ještě nevědí (resp. nevíme), co všechno k takovému vesmíru (eventuelně našemu Vesmíru) náleží, ale zkoumají se jen ty „vesmírné útvary“ a to, čím jsou charakteristické. Spojitost Vesmíru a jeho vesmírných struktur se vznikem a povahou třeba života (ale také člověka, vědomí a myšlení, tedy nejen „vitálním“, ale také „morálním“ řádem, řečeno s Rádlem atd.) se nezkoumá, ale je přenechána amatérským nebo filosofickým úvahám. V tomto smyslu pak ovšem „Vesmír“ není celým světem, není „světem jakožto celkem“, ba ani „úhrnem“ všeho, není veškerenstvem, skutečným „všehomírem“. Na druhé straně slova „svět“ je často užíváno ve smyslu pouhého „osvětí“ (nejen biologického), jehož jakási relativní „celkovost“ je předpokládána, ale aniž by se uvažovalo o „pravém celku“, tj. o jeho subjektní integrovanosti (byť stále budované a dobudovávané), a ovšem aniž by se uvažovalo o eventuelní aplikovatelnosti takového pojetí na „veškerenstvo“. Pak je možno poměrně nevyjasněně mluvit (a myslet) o „světě živých bytostí“ jakoby podobně (analogicky) jako o „světě hvězdných soustav“, ale také o „světě matematiky a čísel“, o „světě umění“ apod. Otázka zcela zvláštní a specifická: je takto možno mluvit také o „světě filosofie“ nebo o „světě idejí“ či „myšlenek“?
(Písek, 101130-1.)