This text examines the etymological origins and semantic significance of the word "religio" in relation to religiosity. The primary focus is on Cicero's interpretation, which derives the term from the verb "relego" (re-legere), suggesting the act of re-reading or gathering again. The author contrasts this with the prevailing modern etymological view that favors the verb "religare" (to bind), emphasizing the bond between the individual and the object of their faith. Using Božena Komárková’s examples regarding the excessive care for personal property alongside biblical parables of the precious pearl and hidden treasure, the text illustrates the nature of religious commitment. Ultimately, the author argues that the derivation from "re-legere" is more substantively fitting, as the prefix "re-" explicitly denotes a sense of return and repetition, which is fundamental to the religious experience. The analysis provides a nuanced understanding of how linguistic roots shape our comprehension of religion as a continuous practice of reflection and devotion.
Religiozita (od re-legere) / Náboženství jako „religio“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 9. 3. 2008
- This is a part of the original document:
- 2008
Religiozita (od re-legere) / Náboženství jako „religio“
Byl to Cicero, který vyložil význam slova „religio“ tak, že jej odvozoval ze slovesa relego (a nikoli od slovesa religo, jak to dnes asi většina odborníků považuje za etymologicky korektnější; ovšem ta údajná korektnost je poněkud problematická, neboť v latině existuje řada analogických případů, kde je obojí odvození možné a platné, např. sub-iacio a sub-iaceo, což obojí jakoby splývá v jediné subicio). Nicméně hlavní význam zůstává vcelku zachován i v případě, že dáme za pravdu etymologům, kteří dávají přednost odvození ze slovesa ligare, tedy vázati, svazovati, v kterémžto případě pak je veškerý důraz vkládán na to, jak je „náboženský“ resp. „nábožensky založený“ člověk vázán a na co či na koho. (Komárková to vykládala na takových příkladech, jakým je pro některé lidi jejich určitý vzácný a drahocenný majetek, tehdy třeba automobil, s nímž lidé takřka nevyjížděli, ale měli je doma, udržovali je v dokonalém stavu, každý týden je znovu nablýskali, i když s ním předtím nikde nebyli atd.; byla to jakási pejorativní obměna evangelijního poukazu k člověku, který prodal vše, aby mohl koupit vzácnou perlu nebo aby mohl koupit pole, o němž věděl, že tam je skryt poklad.) Po mém soudu je odvozování termínu religio od religere (a tedy re-legere) daleko věcně případnější, protože ono „re-“ zřetelně poukazuje na návrat zpět a na opakování.
(Písek, 080309-3.)