This reflection explores the bold hypothetical identification of dark energy with the scientific concept of the physical vacuum. The author posits that the vacuum is not an empty void but a dynamic medium with a non-zero energy level, characterized by the continuous emergence and annihilation of virtual particles and quanta in accordance with quantum mechanics. The central inquiry focuses on the fundamental relationship between the primordial vacuum from which the universe may have originated and the dark energy that currently accounts for approximately 70% of the universe's total mass-energy content. The text raises a significant, yet under-discussed, problem: how exactly does the universe, following the Big Bang, "appropriate" or "claim" its own specific portion of the physical vacuum? The author questions whether the vacuum existing outside any potential universe differs fundamentally from the vacuum within an established cosmic structure. If such a distinction exists, the paper argues for the necessity of a refined terminology to distinguish between pre-cosmic vacuum and the vacuum integrated into our cosmos.
Energie „temná“ – možný výklad?
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 10. 8. 2008
- This is a part of the original document:
- 2008
Energie „temná“ – možný výklad?
Zcela hypoteticky předpokládejme, vlastně inspirováni výrokem jednoho teoretického fyzika, že můžeme tuto „temnou energii“ ztotožnit s tím, čemu fyzikové říkají „fyzikální vakuum“. To je „definováno“ tím, že v něm „není“ žádná částice a žádné kvantum (energetické). Kdysi mi to vysvětloval Václav Frei, něco jsem pochytil i z jedné Grygarovy dávné poznámky: to, že tam „není“ ani částice, ani kvantum, musíme poněkud opravit: fyzikální vakuum je „nabito“ energií, takže zdaleka není ztotožnitelné s nulovou hladinou energie. Z této nenulové „hladiny“ jakoby vyskakují virtuální částice a virtuální kvanta, ale zase ihned (do ní) zapadají a zanikají. Vznikají vždy po dvojicích, které se zase vzájemně anihilují, takže ta nepřítomnost částic i kvant je jakoby stále porušována, ale tak, že každé porušení je zase okamžitě (tj. velmi rychle, a to tím rychleji, čím hmotnější jsou ty částice nebo čím energetičtější jsou ta kvanta) „napraveno“. Pokud by se něco takového jevilo jako (byť s menšími výhradami a opravami) jako plausibilní, bylo by třeba prozkoumat, v čem spočívá rozdíl mezi fyzikálním vakuem mimo vesmír, z něhož nějak tento vesmír vznikl, a mezi temnou energii, která představuje – řekněme – asi 70% „hmotnosti“ našeho Vesmíru, jak to někteří vědci odhadují. Zde je problém, který zatím nebyl, pokud vím, nikým zmíněn. Ten problém lze jinak vyjádřit následovně: jak dochází k tomu, že Velkým Třeskem vzniklý Vesmír (nebo – pokud je vesmírů více – některý z vesmírů) si osvojí, přivlastní jakýsi „svůj“ díl fyzikálního vakua? Nebo to takto nemůže být chápáno a fyzikální vakuum mimo jakýkoli vesmír je něco jiného než fyzikální vakuum již nějakým vesmírem osvojené a přivlastněné? Pak musíme volit aspoň v jednom případě jiný termín.
(Písek, 080810-4.)