This text examines the philosophical concept of foundations (Grundlagen) and the act of founding within theoretical and scientific disciplines. The author addresses the ambiguity surrounding these terms, specifically responding to Wittgenstein's assertion that mathematics does not require a foundation. The central argument posits that the problem of foundations cannot be reduced to a mere historical genesis or a descriptive narrative of how a discipline began. Instead, it is crucial to distinguish between the original, often non-systematic establishment of a field and the subsequent, reflective uncovering of its latent yet fundamental assumptions. The text emphasizes that any investigation into foundations presupposes the factual existence of the discipline, as the identification of these underlying principles is only possible through retrospective analysis and reflection. By failing to recognize this distinction between genetic origin and logical founding, thinkers like Wittgenstein overlook the importance of uncovering the theoretical preconditions and logical consequences that constitute the framework of any discipline.
Základ(y) (teoretické)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 30. 12. 2007
- This is a part of the original document:
- 2007
Základ(y) (teoretické)
Ve filosofii se často mluví o „základech” (Grundlagen, eventuelně o „založení” – Grundlegung) nějaké koncepce nebo celé disciplíny (ať už filosofické nebo také vědecké), aniž by bylo náležitě vyjasněno, v jakém smyslu se toho termínu užívá. Když např. Wittgenstein říká, že matematika žádného „založení” nepotřebuje, není jasné, co má přesně na mysli. Když už matematika existuje a lidé (matematikové) ji pěstují, zajisté není zapotřebí, aby byla znovu zakládána; a jistě je pravda, že matematiky kdysi dávno (na počátku po svém „vzniku”) nebyla založena (či zakládána) tak, že nejprve byly vyjasněny nějaké její předpoklady a ustaveny její „základy”, na nichž teprve mohla být tato disciplína budována a rozvíjena. Ale problém „základů” nesmí být přece redukován jen na otázky vzniku či geneze (ve smyslu popisném, narativním). Žádný „krok” nemůže být vykonán bez kontextu, tj. např. bez předpokladů, a ovšem také bez následků. To platí také pro myšlení samo a pro myšlenkové disciplíny (tam ovšem navíc mluvíme také o předpokladech myšlenkových resp. teoretických a o „důsledcích” – v logice nejde o „následky”). Máme-li se tedy vyjadřovat co možná přesně, musíme především odlišovat dodatečné odhalování původně nezřejmých, ale přesto základních (a zakládajících) předpokladů nějaké disciplíny (nebo teorie, koncepce atd.), od „původního” ustavování oné disciplíny (které většinou nebývá logické ani systematické, a zejména nepostupuje od předem vyjasněných „předpokladů” a „základů”). Pokud se tzv. založení nějaké disciplíny etc. opravdu začne zkoumat, musí se faktické ustavení oné disciplíny již předpokládat, neboť onen pokus odhalit a přesně zjistit původně nevyjasněné předpoklady a základy je možný jen v reflexi a v dodatečné analýze. A to je přesně to, co si náležitě neuvědomuje třeba Wittgenstein.
(Písek, 071230-3.)