This text explores the origin and maintenance of the integrity of a subject, conceptualized as an event. The author argues that integrity cannot be imposed from the outside, nor can it be entirely inherent from the start, as the subject initially emerges through a transition from potentiality into actual reality and subsequent past-ness. The central philosophical problem lies in the moment of inception: how something that is not yet a subject establishes itself as one, and whether every emergence is inherently the birth of a subject. The author suggests that integration into larger, more complex entities depends on the activity and performance of the subjects themselves, guided by specific know-how which, in the organic world, is transmitted genetically. The document concludes that investigating these ontological foundations will require a long-term effort and a willingness to reformulate the fundamental questions if current approaches prove inadequate for understanding the genesis of subjectivity.
Subjekt – zdroj jeho integrity
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 17. 1. 2006
- This is a part of the original document:
- 2006
Subjekt – zdroj jeho integrity
Integrita události jakožto subjektu nemůže být „dána“ zvenčí, tj. nemůže být do „subjektu“ zvnějšku „vložena“, „inkarnována“. Naproti tomu nemůže být, alespoň nikoli vcelku, subjektu vlastní, neboť subjekt původně ještě není (nebyl), ale musel nějak začít, tj. započít svůj „život“ postupným přechodem z toho, co mu sice je ,vlastní‘, ale ještě není „jsoucí“ (tedy z „budosti“ subjektu), do uskutečněnosti, do „reality“ (která zase postupně přechází do „bylosti“ subjektu). Když už se subjekt jednou ustavil, je možno nahlédnout, že svou integritu udržuje, i když se zároveň musí také měnit. Ale jak to je na počátku? Jak se něco, co subjektem není, může jako subjekt ustavit? Anebo je každý vznik hned od počátku vznikem nějakého „subjektu“, a integrace v nějaký nový, větší a složitější „subjekt“ je možná jen díky jeho (či jejich, protože jich asi musí být víc) aktivitě, díky jeho (jejich) výkonům (přičemž pak bude velice mnoho záležet na příslušné „know how“, zejména v organickém světě předávanému geneticky)? Tohle prozkoumat bude záležitostí asi dost dlouhé doby, možná celé epochy. Ale aby k tomu vůbec mohlo dojít, je třeba si tu otázku vůbec klást, a bude zapotřebí ji položit znovu a jinak, ukáže-li se, že dosud správně položena nebyla.
(Písek, 060117-4.)