The text examines the role and limitations of neologisms within philosophical discourse. The author argues that when existing terminology proves inadequate, the introduction of a new term serves only as a weak and temporary substitute. This temporality stems from two primary factors. First, as a new word enters common usage, it inevitably acquires connotations beyond its creator's intentions, since its meaning is inextricably linked to a vast network of other established words. Second, the perceived necessity of a neologism often indicates a fundamental flaw in the prevailing mode of thought and expression. Therefore, merely adding new terms is insufficient; a meaningful shift requires a deliberate transformation of the connotative structures of existing language. The author concludes by questioning the philosophical validity of constructing extensive new terminologies or artificial languages. Such systemic interventions are viewed as dubious because true philosophical progress necessitates a revaluation of the entire linguistic framework rather than the mere expansion of vocabulary.
[Filosofování a neologismy]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 5. 1. 2003
- This is a part of the original document:
- 2003
[Filosofování a neologismy]
Filosof v některých případech musí sáhnout po neologismech, když mu dosavadní termín nestačí. Ale je to vždycky jen slabá a dočasná náhražka. Dočasnost spočívá jednak v tom, že si nové slovo pozvolným pronikáním do obecné mluvy jakoby samo „najde“ konotace po svém, tedy nikoli jen v intencích svého tvůrce; to souvisí s tím, že význam slova je nerozlučně spjat s významy jiných slov, a protože těch jiných (pro tento případ relevantních) slov je mnoho, pouhé zavedení nového termínu nemůže mít leč pomocný a přechodný význam. To nás vede k druhému bodu, proč jde o pouhou dočasnost: je-li zavedení nového slova (neologismu, nového termínu) vskutku nezbytné, ukazuje to na to, že je něco vadného v celém dosavadním způsobu promlouvání (a tedy i myšlení), a že tedy nemůže stačit zavést nové termíny, nýbrž že je třeba výrazným (a pokud možno „kontrolovaným“) způsobem ovlivnit tento způsob myšlení a promlouvání, tj. že je třeba provést některé významné změny v souborech konotací mnoha jiných slov. To je druhý důvod, proč pouhé zavedení nového termínu nemůže mít dostatečný a trvalejší vliv na jazyk a myšlení. Zcela pochybné je ovšem z filosofického hlediska (a pro filosofické potřeby) vytváření celé nové rozsáhlé terminologie a vůbec jakéhosi nového „jazyka“, ale to by bylo zapotřebí vyložit odděleně a s většími podrobnostmi.
(Písek, 030105–1.)