This text examines the fundamental distinction between primary philosophical work and philosophical commenting. The author criticizes the prevalence of literature that remains at the level of commentary, which he regards as a secondary and derivative activity. Although commentary plays an indispensable role in preparing the ground for original thought or summarizing philosophical achievements, it cannot substitute for actual philosophical performance. True philosophical work consists of constructing a comprehensive thought structure supported by rigorous analysis and argumentation. The text further explores the relationship between the detailed execution of a philosophical work and its underlying strategy. While a commentary serves to highlight or uncover this strategy, the analysis of the strategy itself constitutes primary philosophical work. The author concludes that the boundary between these two approaches is often blurred, making it necessary to refine the methodology and criteria for distinguishing them in specific instances. The goal is to move philosophy beyond passive evaluation toward the active resolution of problems through systematic thought.
[Rozdíl mezi filosofickou prací a filosofickým komentováním]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 19. 3. 1980
- This is a part of the original document:
- 1980
[Rozdíl mezi filosofickou prací a filosofickým komentováním]
800319-3
Při každé filosofické práci musíme pozorně a důsledně rozlišovat vlastní filosofickou práci od filosofického komentování. Bohužel spousta filosofické literatury spočívá v tom, že převážně zůstává u komentování. Cílem filosofie je však nikoli komentovat – komentář je funkční pouze tam, kde připravuje vhodnou půdu, vhodnou situaci pro vlastní filosofickou práci, anebo kde shrnuje a podává přehled toho, co bylo filosoficky vykonáno. Kde filosofie zůstává pouhým komentářem, byť sebeduchaplnějším a sebeinteligentnějším, kde zůstává jen při soudech o filosofii a o filosofických jevech, kde je nějakým způsobem jenom hodnotí, řadí, dává jim místo v rámci určité systematiky apod., tam jde o filosofii sekundární – toho si musíme být dobře vědomi. Je to také filosofická práce, a někdy velmi důležitá, ale je to práce druhotná, odvozená a závislá na filosofii primární.
Někdy je forma komentáře jediným v tu chvíli dosažitelným „řešením“ nějakého problému nebo celého chomáče problémů. Nejde v pravém slova smyslu o řešení, spíš o jeho nástin. To lze respektovat, pokud to je chápáno jako závazek nebo jako program. Rozhodující je však skutečné řešení, které spočívá v provedení celé stavby myšlenkové, se všemi důkazy, analýzami, argument atd. Detailní provedení tohoto druhu musí být ovšem vedeno v linii určité strategie, která sama ovšem vyargumentována být nemusí (i když může). Je pak věcí filosofického komentáře, aby tuto strategii odhalil nebo alespoň na ni poukázal. Rozbor strategie ovšem už zase je vlastní filosofickou prací.
Tak se ukazuje, že někdy není snadné rozlišit vlastní filosofickou práci od pouhého filosofického komentáře. Na konkrétních případech bude nutno rozvést do větších podrobností metodiku práce při takovém rozhodování a kritéria, jimiž se bude řídit.
(krouž. blok, č. 80-020; Praha, 800319-3.)
### 800319