This document presents Ladislav Hejdánek's critical remarks on a "tentative study plan" proposed for the Department of Philosophy by Sláma and Beneš. The author fundamentally challenges the conception of study blocks as distinct chronological stages, arguing that professional philosophical engagement and the systematic cultivation of critical thinking against pseudo-philosophical and religious prejudices must be integrated throughout the entire five-year program. Instead of a temporal block, Hejdánek proposes a thematic "layer" focused on clarifying the role of philosophical texts in the intellectual development of an educated individual. This phase should involve reading classical authors such as Plato, Descartes, and Hume, emphasizing provocative examples over polished syntheses. The proposal advocates for student autonomy in assessing their own readiness, balanced by rigorous evaluation through reports and colloquia conducted by two faculty members. Furthermore, Hejdánek suggests replacing the term "Introduction to the Study of Philosophy" with "Introductory Chapters from Philosophy" to better reflect the dynamic and open-ended nature of philosophical inquiry.
[Poznámky ke „zkusmému studijnímu plánu“ v rámci katedry filosofie – 1]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 7. 5. 2000
- This is a part of the original document:
- 2000
[Poznámky ke „zkusmému studijnímu plánu“ v rámci katedry filosofie – 1]
Poznámky ke „zkusmému studijnímu plánu“ v rámci katedry filosofie (autoři Sláma a Beneš). – a) Bloky nemohou být chápány jako časové etapy. „Vytvořit předpoklady pro odborné studium filosofie“ nelze jinak než tím, že se začne se studenty pracovat „odborně“ filosoficky. A protože to nikdy není jejich první setkání s filosofií, znamená to především rozvinutí kritičnosti ve vztahu ke všem od prvního roku věku (zejména však později) získávaným filosofickým (přesněji: pseudofilosofickým) předsudkům. A to znamená práci ve dvojím směru: jednak půjde o kritičnost vůči takovým předsudkům všeobecným (demonstrací na některých), jednak o kritičnost vůči předsudkům náboženským (event. pseudoteologickým, opět demonstrací na některých). To je však práce na celých pět let (a samozřejmě ještě dál), takže to nemůže být chápáno jako „blok“ v časovém smyslu. A pokud to bylo chápáno jinak, bylo by třeba to říci jasněji, než se stalo. B) První blok je třeba proto charakterizovat jinak. Po mém soudu by měla být vyjasněna funkce studia filosofických textů pro myšlení každého vzdělance, a to jednak přednáškovým způsobem (na základě vybraných, spíše provokativních než „učesaných“ příkladech), jednak četbou jednodušších (či spíše čtivějších) klasických textů (nejlépe krátkých nebo vybraných partií z Platóna, Descarta, Leibnize, Huma apod., tedy především z antiky a z předkritické filosofie nové doby). Spíše než o blok by tedy šlo o určitou „vrstvu“, kterou by mohli přeskočit studenti připravení již ze střední školy – ale kdo to má posoudit? Musí to posoudit sám student! Každý by však měl povinnost připravit referát z probíraného textu (třeba aniž na proseminář chodil), ovšem po dohodě s příslušným učitelem, a absolvovat krátké kolokvium, textu se týkající, s druhým učitelem (takže oba učitelé budou moci posoudit a zhodnotit výsledek). Šlo by tedy spíše o jakousi zestručněnou, ale zintenzivněnou náhražku středoškolské propedeutiky. (Zavrhuji termín „úvod do [studia] filosofie“, zavedli jsme termín „úvodní kapitoly z filosofie“.) – C)
(Písek, 000507-1.)