This address, dated December 24, 1958, commemorates the significant German writer Lion Feuchtwanger, who recently passed away in Los Angeles. Born in Munich in 1884, Feuchtwanger was renowned for his historical novels. However, his works were not mere escapes into the past but rather a programmatic updating of history, serving as a sharp light to illuminate contemporary issues and struggles. Feuchtwanger viewed history as a source of lessons and a weapon for the fight against oppression, dedicating several novels to the direct struggle against fascism. His fearless stance positioned him among the progressive writers of his era. Although he did not fully embrace socialism, he perceived the Russian Revolution and the building of socialism as a hope for all humanity. Due to his views and Jewish heritage, he was forced to flee Germany after 1933, finding refuge in Czechoslovakia, France, and finally the USA. Throughout this period, he actively defended democracy, progress, and socialism. He was a key figure in the movement to defend culture against fascist barbarism and was among the greatest humanist writers worldwide. The remembrance concludes with a short excerpt from his novel 'The False Nero' ('The Liars at the Vineyard').
„Milí přátelé, soudruzi a soudružky…“
Ladislav Hejdánek
◆ projev, česky, vznik: 24. 12. 1958 ◆ poznámka: proslov v závodním rozhlase Ústavu epidemiologie a mikrobiologie o Lionu Feuchtwangerovi
◆ speech, Czech, origin: 24. 12. 1958
[Milí přátelé, soudruzi a soudružky…] [1958]
24. 12. 1958
Milí přátelé, soudruzi a soudružky,
ZV [závodní výbor – pozn. red.] naší ústavní odborové organisace rozhodl, že čas od času bude v závodním rozhlase vzpomenuto rozmanitých významných lidí i událostí. A tak dnes věnujeme svou pozornost významnému německému spisovateli, Lionu Feuchtwangerovi, který přede dvěma dny zemřel v Los Angeles ve Spoj. státech.
Feuchtwanger se narodil 7. července 1884 v Mnichově. Jeho hlavní síla byla v historickém románu. Jestliže čerpal náměty s minulosti, nechtěl tím nikterak utíkat ze současných těžkostí a svízelí; naopak, Feuchtwanger historii programově aktualizuje, historických námětů si používá jako ostrého světla, kterým prosvítí všechny současné problémy. V dějinách hledá poučení a účinnou zbraň pro dnešní zápasy. Několik románů věnuje přímo boji proti fašismu. Svým neohroženým bojem proti fašismu také na neliterární půdě se jednoznačně zařadil mezi pokrokové spisovatele našeho věku. I když v mnoha ohledech názorově nedospěl k socialismu, tolik viděl, že ruská revoluce a budování socialismu v SSSR a potom dalších zemích je nadějí pro celé lidstvo. Pro své názory i proto, že byl židovského původu, musel F. po roce 1933 uprchnout z Německa, byl nějaký čas v ČSR, pak žil ve Francii a od r. 1940 v USA. Po celou dobu vystupoval veřejně, hájil demokracii, pokrok i socialismus proti všem útokům. Patřil k těm kruhům pokrokové liberální inteligence, která před válkou i během války organisovala světové hnutí na obranu kultury proti fašistickému barbarství. Byl jedním z největších současných světových spisovatelů-humanistů.
Vzpomínajíce ho, přečteme si malý úryvek z románu „Lišky na vinici“, kde je skvěle ukázáno na osobnost Voltairovu a na její podvojný charakter.
čtení
od 407: A přicházeli lidé a stále…