This document delves into the nature of reflection, defined as the mind's ability to relate not only to objects and content but also to the very act of relating. Reflection allows for the scrutiny of our attitudes and relationships towards things by comparing them across different contexts and perspectives. This capability is crucial for verifying the legitimacy and truthfulness of our understanding. Without the capacity for reflection, that is, without the multi-layered nature of consciousness, the question of the truth or falsity of our engagement with the world could not arise at all. Reflection, therefore, represents a fundamental prerequisite for critical and truthful knowledge.
[Krátký diktát o reflexi]
Reflexe umožňuje něco nebývalého, totiž když se svým vědomím vztahujeme k něčemu, k nějaké věci, k nějakému předmětu, nějakému obsahu, tak zároveň jsme schopni díky reflexi se podívat na to své vztahování, kontrolovat je. Jedině díky této kontrole, to jest srovnání toho, jak se k něčemu vztahujeme, s tím, jak se k tomu vztahujeme v jiných souvislostech, jak se k tomu vztahuje někdo jiný, zkrátka jakým jiným způsobem, jakými jinými oklikami se k témuž něčemu můžeme dostat, můžeme tedy kontrolovat, jak dalece je to naše vztahování legitimní, oprávněné, jak je v pořádku, jak je pravé, pravdivé. Tato otázka by nemohla v rámci jednorozměrného nebo jednovrstevného vědomí vůbec vzniknout. Otázka pravdivosti a nepravdivosti může být položená nebo se může vůbec vyskytnout jenom tam, kde tato vícevrstevnatost vědomí existuje.