This text explores the ontological distinction between a true being and a mere thing or object. The author critiques the common tendency to conflate these terms, arguing that such a habit ignores the fundamental difference in their essence. While a thing arises through simple accumulation or aggregation, a true being is "born" as an integrated, functioning whole. The primary distinguishing feature is the internal unity that binds components into a cohesive totality. The text also addresses potential objections regarding the imperfection of wholes, asserting that an imperfect whole does not lose its essential character as a whole. Instead, the transition from a mere aggregate to a partial or developing whole is understood as a specific process of "birth." This perspective highlights the emergence of complex structures and emphasizes the distinction between the organic integrity of living beings and the accidental arrangement of inanimate objects, offering significant insights into the nature of existence and reality.
Věc a jsoucno (pravé) / Jsoucno a „věc“ (předmět)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 13. 1. 2019
- This is a part of the original document:
- 2019
Věc a jsoucno (pravé) / Jsoucno a „věc“ (předmět)
Obvykle míváme zvyk označovat jako „jsoucna“ také věci nebo předměty, které ovšem pravými jsoucny nejsou. A jak se z dalšího ukáže, je to závažná chyba, protože tím vlastně opomíjíme a zanedbáváme ten obrovský rozdíl mezi pravým jsoucnem a věcí (nebo předmětem). Věc vzniká pouhým nahromaděním, kdežto jsoucno (pravé) se „rodí“, vzniká zrodem, což zahrnuje skutečnost, že je celkem, tj. že jeho části (součásti, složky, event. prvky) jsou sjednoceny, integrovány ve ‚fungující‘ celek. Námitky, jako že „celek“ nikdy není dokonalý, že mezi hromadou a celkem je přechod, nejsou dost oprávněny, neboť nedokonalost celků neruší resp. neznicotňuje jejich celkovost, i když nedokonalou. Právě naopak, když nebudeme trvat na tom, že celek je buď dokonalý – anebo není vůbec celkem, budeme blíže skutečnosti, neboť přechod od pouhé hromadnost (od pouhého agregátu) ke „částečnému“, neúplnému, jen začínajícímu celku je možno chápat jako zvláštní povahu je „zrodu“, tedy jeho vzniku zrodem. Částečný, tj. neúplný celek může někdy vykazovat významné rysy toho, jak celky (pravé celky) vznikají z hromad (na rozdíl od pravých celků, které se „rodí“ již jako relativně úplné či dokonalé celky, jak to známe z říše živých bytostí).
(Písek, 190113-1.)