This text critiques Pavel Kouba's assertion that Friedrich Nietzsche’s concepts, particularly that of metaphysics, are "unstable" (rozkolísaný). The author argues that philosophy is inherently defined by precise conceptual work and continuous refinement. If Nietzsche’s concepts were indeed unstable, he could not be strictly classified as a philosopher, as philosophy originated with the invention of conceptual clarity. The document further explores the theoretical definition of a "concept," asserting that a concept must fulfill a specific function of precise grasping; if it fails to do so, it ceases to be a concept. The author posits that instability does not reside within the concept itself but rather in its usage, where multiple distinct concepts are inconsistently substituted under a single term. Ultimately, the text criticizes Kouba for a lack of training in traditional logic, maintaining that a concept is either validly established or not, and that perceived instability is merely a sign of non-philosophical terminological ambiguity.
Pojem
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 7. 7. 1993
- This is a part of the original document:
- 1993
Pojem
Kouba říká ve svém doslovu k Nietzschově Radostné vědě (1972), že u Nietzsche „je pojem metafyziky – jako ostatně naprostá většina jeho pojmů – značně rozkolísaný“ (str.272), aniž by se nad tímto soudem pozastavil, ba snad aniž si dost uvědomil, co tímto výrokem o Nietzschovi říká. Především: bylo-li by pravdou, že většina Nietzschových pojmů má „rozkolísaný“ charakter, znamená to, že Nietzsche nemůžeme považovat za filosofa, neboť filosofie je přesná a stále se zpřesňující práce s pojmy, a to od samého počátku. Filosofie vznikla a mohla vzniknout pouze tam, kde došlo k vynálezu pojmů a pojmovosti. Myslitel, jehož pojmy (a dokonce většina pojmů) jsou „rozkolísané“, může být zajímavý, dokonce významný, ale není to v žádném případě filosof (nemá-li také náš pojem filosofa být rozkolísaný a tedy nefilosofický). Je tu však ještě druhá stránka věci, která se už tak jednoznačně neváže ke konkrétnímu mysliteli, zde tedy Nietzschovi. Co to vlastně znamená, že nějaký pojem je rozkolísaný? Co to je vůbec pojem? Může být „rozkolísaný pojem“ ještě považován vůbec za pojem? Pojem má „funkci“ – to ostatně výslovně praví i Kouba, totiž že „plní úlohu“ (tamtéž). Pokud tuto funkci či úlohu neplní, není to pojem: pojem, který nic (přesně) nepojímá, prostě není pojem. Rozkolísanost se nemůže týkat samotného pojmu, nýbrž pouze jeho užití. Když však je pojmu užito různě, tj. „rozkolísaně“, znamená to, že se pod týmž slovem rozkolísaně vystřídávají různé pojmy. Pro náš případ by to tedy znamenalo, že Nietzsche má celou řadu pojmů např. metafyziky (ale platí to podle Kouby o většině Nietzschových pojmů), které prostě střídá. Byla by tu ještě otázka, kde ty pojmy vzal: ustavil je sám? Nebo je prostě přejal od někoho jiného, tedy od různých filosofů? Lze vůbec určit, který pojem převzal od kterého jiného filosofa? Bral je snad prostě jen tak „ze vzduchu“? To by byl jen další důvod, proč bychom museli odmítnout ho kvalifikovat jako filosofa. Tedy: pojem buď je nebo není platně ustaven – a nemůže být rozkolísaný. Takové může být jen užití celé řady sice pod jedním termínem se skrývajících, ale navzájem různých pojmů. Rozkolísanost se pak týká jen užití slova, nikoliv pojmu. Jednoho pojmu nemůže být užíváno „rozkolísaně“, nýbrž buď platně nebo neplatně. – I takovému mysliteli, jako je Kouba, prostě chybí výuka tradiční logiky.
(Berlín, 930707–1.)