This essay offers a critical analysis of the concept of human insignificance and passive spectatorship. Drawing on quotes from Joseph Conrad and Pythagoras of Samos, the author challenges the ideal of the disengaged observer who chooses not to interfere in worldly affairs. The text argues that such a stance is fundamentally false and socially perilous. Indifference and inaction among the masses are not mere personal choices; instead, they create a vacuum that facilitates tyranny and the inevitable madness of those driven by a lust for power. The core thesis asserts that no human being is truly insignificant. Accepting the myth of one's own insignificance, or imposing this belief on others, poses a direct threat to society as a whole by paving the way for the unchecked dominance of a few power-hungry individuals. Ultimately, the work emphasizes the necessity of individual engagement as a vital defense against totalitarian tendencies and social decay.
Bezvýznamnost člověka
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 20. 8. 2014
- This is a part of the original document:
- 2014
Bezvýznamnost člověka
Joseph Conrad jednou napsal (v „Poznámkách o životě a literatuře“): „… jsem připraven s klidem snášet bezvýznamnost vyhrazenou lidem, kteří do ničeho tak či onak nešťourají“. Nechme kontext v tomto případě stranou (nejde nám o autora výroku, ale jen o z kontextu „vytrženou“ formulaci). Vlastně tu jde o jakousi obdobu po staletí tradovaného výroku Pythágory ze Samu, zaznamenaného Díogénem Laertským, podle něhož právě diváci jsou ti nejlepší, tj. lepší než soutěžící v zápase i než obchodující při slavnostních národních hrách. V obou případech jde o zcela falešný „postoj“, který je navíc spojen s falešným, ba nebezpečným podceněním významu onoho škodlivého „diváctví“ či „neangažovanosti“. Nečinnost a lhostejnost „přihlížejících“ je totiž nebezpečná nejen pro ně samy; to vy nebylo to nejhorší, už také proto, že aktivita a angažovanost právě těch, kteří bývají za „bezvýznamné“ považováni, nebývá nikterak zvlášť „bezpečná“. Nebezpečnost velkého množství „neangažovaných“ spočívá v tom, že se nutně vystavuje panovačnosti až teroru několika málo vládychtivých a jejich možnému šílenství (které se ovšem v takových případech dostavuje takřka zákonitě). Žádný člověk není bezvýznamný; kdo si to namlouvá nebo zejména kdo to předstírá druhým, je vysoce nebezpečný pro jiné, ba pro všechny.
(Písek, 140820-2.)