The text examines the concept of "Christian atheism," distinguishing it from "vulgar atheism." While standard atheism denies the existence of gods and divinity altogether, Christian atheism functions as a means to fundamentally differentiate the biblical "God-not-god" of Abraham, Isaac, and Jacob from all other religious deities. The author argues that because terms like "religion" and "piety" are inherently tied to conventional notions of "god," a specific "dereligionization" is necessary to understand God not as a supreme deity, but as an entity entirely outside these categories. For this purpose, the substitute term "God-not-god" is employed, reflecting the ancient prohibition against pronouncing the divine name. Although this radical approach often encounters resistance from those adhering to traditional religious thought, the author demonstrates that it is deeply rooted in the historical tradition of negative theology, which seeks to move beyond common conceptualizations of the divine and religious frameworks.
Atheismus „křesťanský“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 16. 9. 2013
- This is a part of the original document:
- 2013
Atheismus „křesťanský“
Na rozdíl od ateismu tzv. „vulgárního“, který popírá existenci „bohů“ a vůbec božství, má resp. může mít „křesťanský“ ateismus (píši s –h-, protože si tam ten relikt řeckého theos podržuje specifický význam) dobrý smysl v tom, že zuásadním, principiálním způsobem odlišuje křesťanského (a ovšem židovského) „Boha-neboha“ ode všech „bohů“ nejrůznějších náboežsntví. A protože např. česká slova jako „náboženství“ anebo „zbožnost“ atd. jsou neodlučitelně spjata s termínem „bůh“, znamená (resp. může znamenat) zároveň onen specificky „křesťanský“ ateismus také nutné odnáboženstění jakéhokoli „pojetí“ „Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova“ jako přece jenom nějakého „boha“, byť nejvyššího či dokonce jediného pravého, jako „boha“, což pro tento účel budeme vyznačovat slovy „Bůh-nebůh“ (má to být další náhradní termín, jakých už bylo v minulosti použito mnoho, když vyslovovat „boží jméno“ je zakázáno). Je zcela pochopitelné, že to nejčastěji vyvolá (může vyvolávat) odpor zejména u lidí, kteří nejsou nakloněni uvažovat jakoby neběžným,zdánlivě málo „tradičním“ způsobem, (což však velice odporuje historické skutečnosti, jak ukazuje zejména tradice tzv. negativní theologie).
(Písek, 130916-1.)