The text describes the ecumenical atmosphere at the Jircháře seminary building in Prague during the 1960s. Following World War II, the building was owned by the Evangelical Church of Czech Brethren but hosted students from various Protestant denominations, reflecting the ecumenical spirit of the Comenius Faculty. A significant development was the establishment of the "Jircháře Thursdays," seminars that initially fostered cooperation between the Comenius and Hus Faculties. Under the leadership of figures like Jiří Němec, this platform eventually expanded to include Catholic intellectuals such as Jan Sokol and Karel Floss. Despite opposition from conservative Catholic circles who reported these activities to Archbishop Tomášek, a breakthrough occurred when J. L. Hromádka and other key initiators were invited to the Archbishop's palace. This meeting resulted in a "nihil obstat," effectively legitimizing inter-confessional dialogue. This period represents a crucial chapter in Czech ecumenical history, characterized by the breaking down of historical barriers and profound intellectual exchange between Protestant and Catholic thinkers in Czechoslovakia.
Jircháře v 60. letech
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 1. 10. 2008
- This is a part of the original document:
- 2008
Jircháře v 60. letech
Budova semináře v Jirchářích po válce přešla do vlastnictví Českobratrské evangelické církve (CČE), ale bydleli tam studující i jiných, menších evangelických církví, a samozřejmě také ze Slovenska; to zcela odpovídalo ekumenickému charakteru celé Komenského fakulty. Ten ekumenismus napadal sice na jednu nohu, ale zahájení Jirchářských „čtvrtků“ se stalo nejen příležitostí k oživení spolupráce s Husovou fakultou (velmi aktivně spolupracoval zejména prof. Trtík, což ani nemůže být dost doceněno; pravidelně se účastnil také jeho asistent dr. Kučera), ale zejména k tomu, jak jej konečně rozšířit i na katolíky. Proto se mezi hlavními organizátory a aktivisty od počátku stalo několik mimořádně otevřených (Jiří Němec, Václav Frei, Karel Floss, Jan Sokol a další) a brzo se večerů účastnila celá řada katolíků (žel také několik, kterým to bylo proti mysli a kteří spolupráci dost narušovali a intervencemi a stížnostmi u arcibiskupa Tomáška se pokoušeli dosáhnout zákazu nebo aspoň nedoporučení účasti katolíků). (Tomu byla v podstatě učiněna přítrž, když byl Hromádka spolu s několika námi, samozřejmě včetně Jiřího Němce, který byl hlavním iniciátorem tohoto slavného přijetí, pozván do arcibiskupského paláce a když tak došlo k jakési veřejné deklaraci, že „nihil obstat“.)
(Písek, 081001–2.)