This reflection examines the ontological nature of happening and events within a universe characterized by constant movement, change, and processuality. The author argues that our perception of stability is often a mere illusion resulting from the relative pace of human life. While archaic thought attempted to neutralize the irritation of constant change through the myth of eternal return, philosophy has historically failed to adequately address the actual connection between the various phases of an event. The central problem posed is the distinction between the internal coherence of a single event's phases and their relationship to the external world or other events. By questioning what constitutes the unity of a process from its beginning to its end, the text highlights a gap in conceptualizing how an event maintains its integrity amidst a broader context of flux. It calls for a rigorous investigation into the internal dynamics of events, challenging traditional views on the continuity and connectivity of temporal phases in the structure of reality.
Dění – souvislost procesu / Událost – souvislost dění
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 7. 9. 2006
- This is a part of the original document:
- 2006
Dění – souvislost procesu / Událost – souvislost dění
Všechno, co můžeme pozorovat ve světě kolem sebe (ve vesmíru), jeví zřetelné znaky pohyblivosti, proměnlivosti, procesuálnosti, událostnosti. Relativně k tempu svého života a prožívání považujeme některé pohyby a změny za mimořádně rychlé, jiné za mimořádně pomalé, a některé – pochopitelně jen v důsledku svého omylu – dokonce za neměnné. Už v archaických dobách byly pohyby a proměny ve vědomí lidí relativizovány (a dokonce neutralizovány, protože se někdy iritujícím způsobem zadírají do našeho vědomí) jakýmsi celkovým přístupem, blíže pochopitelně nezdůvodněným, předpokládajícím, že se všechno jakoby vrací a opakuje (tzv. mýtus věčných návratů). Nikdy však nebyla ani po vynálezu pojmovosti a po ustavení filosofie náležitě položena otázka, jak vlastně souvisí (skutečně, tedy nikoli nějakou asociací ve vědomí pozorovatele) kterákoli fáze událostného dění s jinými fázemi (a tedy také s počátkem a koncem události). Můžeme tuto otázku také trochu změnit: v čem spočívá odlišnost souvislosti kterékoli fáze určité události k jiným fázím téže události od souvislosti oné fáze s čímkoli mimo rámec téže události (tedy např. s určitými fázemi jiných událostí).
(Písek, 060907-4.)