The traditional conception of science and cognition is based on the assumption that the primary goal of scientific activity is the discovery of hidden realities, which are then stored and transmitted as a body of knowledge. However, the author criticizes this view, pointing out fundamental flaws that become apparent when examining the origin of sciences themselves. If sciences did not exist previously, they could not have been merely discovered. Therefore, the text introduces a necessary distinction between the terms discovery and invention. While a discovery uncovers something already in existence, an invention represents the creation of something entirely new that did not exist before. The central thesis is that no scientific discovery is possible without a preceding conceptual invention. The thought through which cognition occurs does not form spontaneously under the influence of external reality; rather, it must be actively invented. This redefinition of the relationship between cognition and creativity fundamentally alters the understanding of scientific progress and the nature of human knowledge in both historical and theoretical contexts.
Filosofie a vědy
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 9. 8. 2004
- This is a part of the original document:
- 2004
Filosofie a vědy
Obecně se vždy mělo a zčásti dosud má za to, že cílem každé vědy je poznávat, a to znamená objevovat to, co ještě nebylo objeveno, a tak se to dozvědět a pak to vědět (tedy podržovat v rozsáhlém souboru toho, co už víme). Ke každé vědě tedy náleží jednak velký soubor toho, co už bylo poznáno, a předávat tento soubor dalším generacím. Vedle toho, anebo spíše „nadto“ náleží ke každé vědě ustavičně pokračující poznávání toho, co ještě známo není, protože to dosud nebylo odhaleno. Toto tradiční pojetí poznávání, vědění a vědy však po dvou a půl tisíciletých zkušenostech s poznáváním a s vědami však dnes už neobstojí pro některé své zásadní nedostatky. Některé z těchto nedostatků se stanou zřejmými, jakmile se ono pojetí pokusíme uplatnit např. pro vědy samy. Jak mohou resp. jak mohly být ,objeveny‘ či ,odhaleny‘ vědy, jak mohly být ,poznány‘, když tu ještě žádné nebyly? Vedle „objevů“ náleží tedy do každé vědy také mnoho „vynálezů“; vynález tedy chápu nikoli objev něčeho, co tu už před objevením bylo, nýbrž jako něco, co tu nebylo a bylo to vytvořeno jako něco zcela nového. Žádný objev není možný bez k němu potřebného vynálezu: myšlenka, kterou si přisvojujeme nějaký objev, musela být vynalezena, nevytvořila se sama sebou pod vlivem toho, co mělo být objeveno.
(Písek, 040809-1.)