Text podrobně reflektuje hluboce rozporuplný a podvojný vztah současné společnosti k pojmu rozumu. Na jedné straně je rozum vnímán jako zásadní individuální ctnost a praktický požadavek kladený na každého jedince již od dětství. Na straně druhé však autor poukazuje na to, že důvěra v rozumné jednání byla v mnoha ohledech otřesena. Historicky byl rozum konfrontován s autoritou víry, což vedlo k paradoxním postojům typu „credo quia absurdum“. V současnosti se pak setkáváme s novou formou nevíry v lidský rozum, která se paradoxně halí do pseudovíry v nadosobní racionalitu tržních a ekonomických mechanismů. Tento přístup, ztělesněný konceptem „neviditelné ruky trhu“ nebo hegelovskou „lstí rozumu“, předpokládá, že se vyšší řád prosadí navzdory lidské chybovosti. Autor v závěru nastoluje klíčovou otázku o povaze rozumu: zda jej máme chápat jako specificky lidskou schopnost, nebo jako metafyzickou sílu, která přesahuje hranice lidského světa.