Strojový, zatím neredigovaný přepis

====================
PXL_20250411_100408613.jpg
====================
Posudek článku Jiřiny Šiklové: Pokus o Rádla Po mém soudu lze považovat článek Jiřiny Šiklové za vhodný pro Tvář. Je v něm ovšem řada povrchností, někdy dokonce vyslovených chyb (na př. že náboženská víra zachránila Rádla před solipsismem Rádla, vysloveného realistu); neshodl bych se s ní na mnoha místech v jejím hodnocení Rádlových posic a činů (na př. za zcela pochybné považuji vidět podstatu Rádlova boje proti paragrafu o sociální indikaci potratů v tom, že "nechtěl vidět bídu proletářských žen" - to je ovšem ještě i dnes otázka aktuální a možná, že by mohla a měla mít své místo i v Tváři). Také se tam najdou omyly z neinformovanosti (Neumann byl v rádlovských kruzích považován za pisatele pornografií nejen pro své "Dějiny ženy"; a nešlo o subjektivní názor). Ovšem celkově to je článek pěkný, svěže napsaný a v naší situaci potřebný - o Rádlovi se dosud takto nepromluvilo. i Jiná je ovšem otázka, nakolik byl Rádl vystižen ve svém jádru, ve své podstatě. Jiřina Šiklová utkvěla dost na povrchu a ukázala Rádla spíše jako kuriózního podnikavce (jímž nepochybně byl) a krkolomného eklektika (s notnou dávkou osobitosti). Jenže skutečnost je ta, že to byl jak jsem přesvědčen - náš nejpronikavější filosof tohoto století. Patočka upozornil, že na sobě mě nesl cosi až tragicky quijotovského. Tento aspekt Šiklová pominula úplně. Uveřejnění jejího článku by ch chápal jako začátek, první krůček k nové orientaci v hodnocení Rádla. Jistě by bylo vhodnější předvést Rádlovo myšlení v jeho autentické síle a pronikavosti. Jenže toho se hned tak nedočkáme. Jestliže je teď článek J. Šiklové po ruce, myslím, že by bylo dobře jej uveřejnit. 22 IV 65 Ladislav Hejdánek ம் Ikul