Přednáška navazuje na diskuzi o charakteru národa, který nelze redukovat na přírodní determinanty, ale je formován historickými zkušenostmi a jejich fixací. Doktor Hejdánek zdůrazňuje, že národní charakter se liší od individuálního transformací genetických prvků a zdůrazňuje energii vloženou do začátků, která často není dovedena do konce. Důležitým aspektem je reflexe národa o sobě samém, často zprostředkovaná intelektuály, jako byl Masaryk, který analyzoval literární díla. Patočkova úvaha o českém tázání po smyslu dějin jako traumatu národa je srovnána s Izraelem a Palackého vizí naddějinného poslání českého národa. Masaryk se snažil tyto myšlenky zasadit do obecně lidského rámce. Opakované zkušenosti s nedokončenými revolučními vzepětími a neschopnost dokončit iniciace jsou prezentovány jako klíčové prvky českého charakteru a historie. Zkoumání národního charakteru tak vede k otázkám o smyslu národních dějin a budoucím zařazení národa.