Tento text je dopisem Ladislava Hejdánka adresovaným Rudolfovi, v němž autor kriticky reflektuje hlubokou krizi současné civilizace. Hejdánek vychází z teze, že tradice izraelských proroků v křesťanské reinterpretaci tvoří základní kámen evropské kultury. Současná Evropa se však nachází v mnohovrstevnaté krizi – od ekologických a hospodářských problémů až po rozpad metafyzického myšlení a roztříštěnost vědy. Tato krize přerostla v problém globální, který již nelze řešit výhradně evropskými prostředky. Autor zdůrazňuje potřebu nového, „ekumenického“ myšlení, které by odpovídalo celosvětovému měřítku problémů. Přestože křesťanství v historii často selhávalo, jeho vnitřní diskuse o univerzalitě mají zásadní význam i pro nekřesťany, zejména pro socialisty a komunisty, kteří podle autora často opakují historické chyby křesťanských institucí. Text je tak výzvou k hledání globálních východisek z civilizačního úpadku skrze dialog o společných kořenech a odpovědnosti.