Přednáška se zabývá povahou logiky a myšlení, zejména se zaměřením na pojem a jeho vztah k intencionálním předmětům. Diskutuje se v ní, zda formální logika může poskytnout vhled do podstaty myšlení a jak by mohla vypadat filosofická logika oddělená od matematiky. Vychází se z Heideggerova pojetí myšlení a Husserlova pojetí pojmu jako nástroje, který nám usnadňuje organizovat myšlení a zaměřit se na to, co je myšleno. Pojem je rozlišován od předmětu myšlení, přičemž každý pojem má svůj intencionální předmět, což vede ke komplikacím v jazyce. Přednášející se dotýká možnosti jiného typu pojmového myšlení, které by nebylo založeno na nečasových a neprostorových intencionálních předmětech, ale které by se mohlo vztahovat k časové a prostorové skutečnosti. Zpochybňuje se, zda současný typ pojmového myšlení, zakořeněný v řecké tradici, je jediný možný, a zdůrazňuje potřebu hledat nové cesty, aby se překonaly jeho limity.