Tento dokument představuje diskusi o filosofických koncepcích Friedricha Nietzscheho a Martina Heideggera, se zaměřením na jejich pojetí nihilismu a věčného návratu. Diskutující analyzují, jak jsou tato témata zpracována v dílech jako "Der Wille zur Macht" a "Holzwege", a porovnávají Heideggerovu interpretaci Nietzscheho s původními myšlenkami. Zdůrazňuje se potřeba hlubšího studia Nietzscheho textů, zejména pasáží o nihilismu v "Der Wille zur Macht", a kriticky se hodnotí různé přístupy k interpretaci. Probírá se také problematika překladu klíčových filosofických termínů, jako je "Geschick" (poslání/osud), a navrhují se další kroky pro budoucí setkání a studium, včetně konkrétních textových pasáží k prostudování a možných termínů pro diskuzi.
Nietzsche, konec domluvy
[strojový, neredigovaný přepis – model Gemini 3 (flash/pro) – únor 2026]
--- (s1a Nietzsche, konec domluvy_cleaned.flac) ---
Jiný hlas: Kromě toho, krásně o nihilismu, tedy v tom Heideggerově pojetí, mluví v Holzwege. Tam nic jiného není, v tom se úplně vymyká té dřívější době. On tam sice uvádí mnoho věcí zajímavých, ale pokud se týče problematiky nihilismu, tak to je skutečně jenom ten 125. a [nesrozumitelné].
Takže se mi zdá, že daleko důležitější je v Der Wille zur Macht ty dlouhé pasáže o nihilismu. To by bylo potřeba podrobněji rozebrat. Ty citace u Nietzscheho jsou až na jednu výjimku docela přesné. Je tam maličká chyba, když cituje Nietzscheho, ale rozhodně to je v tom jednom bodě.
Jiný hlas: Helte, ty už ses tím probral, tak bys nám mohl navrhnout nějaké věci, abychom si to šli přečíst znova. Další připravené věci, já bych tam připravil stopadesátku, osmdesátku, ano. Případně bych ty klíčové citáty vypsal do té poličky.
Jiný hlas: Hynku, můžeš říct, že si každý do příště má přečíst ty a ty partie, ty a ty kapitoly?
Jiný hlas: To můžeme navrhnout. Víš, a ty pak určité věci si vybereš sám, ale kromě toho jako předpoklad k nihilismu v Der Wille zur Macht, tak je to první kniha Nihilismus, Nihilismus als Konsequenz der bisherigen Wertinterpretationen.
To je velmi zajímavé.
Další příčiny nihilismu. Mně se zdá, že u Nietzscheho je to takové kompendium, tak to bude potřeba spatřit. Ten se dotýká jenom jedné hypotézy nihilismu, tak to budu muset ještě trochu pomalu u Nietzscheho samotného. Někdy se mi zdá, že mluví o nihilismu jako o tom sebeklamu, kdy se projektují nejvyšší hodnoty, a na druhé straně mluví o nihilismu jako o té epoše, která přichází jako fenomén v minulosti, v níž jsme odsouzeni žít. Takže to bude muset rozebrat.
Potom ta myšlenka die ewige Wiederkunft, kterou tady v Der Wille zur Macht cituje, kterou máte tady také. U Heideggera to je, že se neustále vrací ta Sinnlosigkeit, to je to pravé téma, které se neustále nastoluje a které tady je překrýváno tou falešnou projekcí, ale u Nietzscheho to je jinak. A to budeme mít...
Jiný hlas: Jo, to právě tohleto, Levít je totiž velký nietzscheánec. A Heidegger kritizuje u Nietzscheho to, co z Nietzscheho udělali. Čili to je zase předtím, já nevím, v tom Heideggerově spise, tady je samostatná studie Nietzsche. Já to mám v tom šestém svazku, kde je taky velká část Die ewige Wiederkunft. Die Ewige Wiederkehr des Gleichen. Widerlegung und Begründung der Lehre. Je tam nějaký komentář k tomu?
Ne, to je v podstatě jenom ten text. To je poměrně krátké. Tady myslím tedy, že to se velmi podobá té Heideggerově stati v Holzwege. Ten pátý svazek Holzwege. To je čistě kupodivu v té Heideggerově... vymyká se trošku stylem i těm jeho ostatním knihám, kde se skutečně pokouší takovým, nepoetickým, ale čistě intelektuálně přísně takovým etickým způsobem exponovat své učení o věčném návratu.
A tady v Der Wille zur Macht má také několik míst, která se toho týkají přímo. A o to se zřejmě opírá Heidegger. Das Dasein, so wie es ist, ohne Sinn und Ziel, aber unumgänglich wiederkehrend, ohne ein Finale ins Nichts: das ewige Wiederkunft. To píše Nietzsche v Der Wille zur Macht. Das ist die extremste Form des Nihilismus: das Nichts (das Sinnlose) ewig!
Jiný hlas: Takže to je v Der Wille zur Macht. A to je v té pasáži o nihilismu. Wir leugnen Schlussziele: hätte das Dasein eins, so müsste es erreicht sein. Nemůže mít skutečnost nějaký cíl, jestliže by mohl být dosažen, protože my už stojíme v nekonečnu. To znamená, už proběhla ta zóna nekonečnosti, čili už by musel být cíl dosažen.
Jiný hlas: No, tohleto bych pokládal za nutné si prostudovat pro tenhleten článek. Ovšem nevím, jak je to v Also sprach Zarathustra nebo jestli v tom Die fröhliche Wissenschaft v Jenseits von Gut und Böse u Nietzscheho. To nevím, ale Levít tam cituje často Ecce homo, ten závěr, a ještě tam Heidegger zmiňuje jeden text.
Jiný hlas: Ty máš ten Heideggerův výbor?
Ne, já mám jiný.
Na co přijdem, podíváme se na to všichni. Tak chceš si to půjčit teď, ten Heideggerův článek? Aby sis to mohl... Tak Jakub to zdá se teď prostudoval.
Jiný hlas: Já jsem si toto znovu přečetl a teď bych já si četl v tom Nietzschem dál, abych si to podložil. Já jsem si udělal takový výtah, kde bych pokryl tamhleten bod o té nihilistické myšlence. A jestli chceš, tak si to prostuduj. Podívej se na to, to je tenhle. Dobře.
Jiný hlas: No a co teda úkol si dáme? Do prázdnin bychom se měli sejít. Když to ovšem budeš mít ty, tak já budu moct pracovat na tom překladu. Já už jsem to vysvětlil, že bychom to... My jsme nezačali ještě?
Ne.
Já si myslím, že bychom tam měli dojít na příští schůzce až po ten článek. Já mám taky dojem, to je takové přirozené a přehledné. A to tady budeme mít ještě potom tu úvodní vlastně tezi, totiž po tenhleten článek, ten Heideggerův text, Der Übermensch, to je ten 125. Tak tedy ještě kousek předtím, pak už mluví o tom, zařazuje, kdy to napsal, jak to napsal a to k tomu a tak příště, krátce to přečtu. To je krásný text i tak po básnicku, on vůbec píše v té řečové a přitom je to průkazné, to není jenom nějaké... To znamená až teda 197?
Ano, 197. Tam začíná o tom Nietzschem.
To jest, to je asi půl stránky předtím, než začíná ten výrok Nietzscheho. To je ten odstavec Nietzsches Wort „Gott ist tot“ zum ersten Mal im Buch Die fröhliche Wissenschaft atd.
Tak tam odsud až po stranu 229. Co tam máš?
229, to je přece konec toho Nietzscheho. Co tam máš ty? Já mám jiný ročník.
Já mám na 225 už končí ten Heideggerův text, tam předtím ten odstavec.
Ano, ano. Der Übermensch 228, samozřejmě. No a 227 vpravo nahoře je jeden odstavec končí Das ist dasselbe Trick, dem der Heidegger folgt atd. A pak začíná ten text Nietzsche: Nachdenken, končí odstavec a novej odstavec Nietzsches Wort „Gott ist tot“ zum ersten Mal im Buch Die fröhliche Wissenschaft 1882 atd.
Jiný hlas: tak do konce toho odstavce, to budeme mít příště, jo? Čili pro mě to, mimo ten text... ještě příště k tomu, ještě s tím taky... No tak dobře, tak to uděláme až do konce toho textu, až do konce. Dobře. Takže ještě včetně toho, jo? To znamená mít ten text každý s sebou a aspoň zhruba přečtený.
Jiný hlas: No počkej, tak to ne, on bude jeden exemplář v češtině, nemusí všichni. Prostě přečti si ho a uděláme si tu schůzku tak, aby ses na to mohl připravit a udělat potom, i když to bude za čtrnáct dní, až to přečteš, a pět, sedm nebo deset dní si můžeš připravit i pro překlad, ne?
Jiný hlas: No, to by bylo dobré, protože to je teďka už tak tradiční věc, která se dává k překladu. Já se do toho musím podívat, v čem to je...
Jiný hlas: No a co ty, a pokud jsi k tomu mohl něco taky nějak podpořit?
Jiný hlas: Nevím, na tyhle lidi já nejsem. Nemůžeš brát to, proč by se to mělo být... to já mu nedám dohromady. Ale přes to se dostaneme k... no tak to taky musíme udělat, každý to musí dělat, ne? No to taky budeme dělat.
Jiný hlas: No tak to s tebou proberu, já se s tím... to je pro mě taková dlouhodobá věc a já si myslím, že by to stálo za to, abychom se na to připravili tak poctivě. Nemůžeme to uspěchat, podívej se, to v červnu, prvních čtrnáct dní v červnu, prvních čtrnáct dní v červnu...
Jiný hlas: Tak kdy uděláme tu příští schůzku?
Jiný hlas: No, uvidíš, jak to máš ty s dovolenou.
Jiný hlas: No já v tom červnu, prvních čtrnáct dní...
Jiný hlas: Dobře, v červnu by to mohlo být koncem června... nebo o něco dřív.
Jiný hlas: Úplně koncem června.
Jiný hlas: Dokonce jsme to už dělali, v srpnu jsme se s tím s Heideggerem vůbec nějak ne... jenom z toho kousek, co tam dělali. No to by tam nebylo ono. To se tam musí vybrat jenom ty věci tam, to se vůbec netýká té prózy, jako ten Aphorismus o té vědě tam, tam je akorát ten Heideggerův citát z té čtvrté kapitoly, který tam cituje... a to není potřeba. Ne, zbytečně tam... Nietzscheho... Heideggerův citát...
Jiný hlas: Nietzscheho můžu číst, ale pro to není takové jako to Besinnung, ale Heideggera ne, to je pak střet s tamtím Heideggerovým posláním, Das Werden von Geschick... v té povídce je s tím problém s nějakými termíny, no to bychom s tím museli jít do konzultace... Geschick, jak to překládat, posílání? To je od schicken, to má v Die Frage nach der Technik, tam má pasáž, kde vysvětluje Geschick, co to znamená, božské, lidské, prostě posílání... On mluví o Geschick des Seins a Geschick des Menschen.
Jiný hlas: No a v našem textu má ano, Geschick des Menschen se samozřejmě vyskytuje. No k tomu bych řekl, pověřenost člověka, ne osud člověka, to ne, ten osud tam nechej. Hele, ale mimochodem když už jsme u toho, tam je u Heideggera ta citace o vůli k moci. Jsem našel v Nietzscheho spisech jeden aforismus, který je napsán zajímavým způsobem: Der Wille und die Welle, vlna a vůle. To budeme muset se nad tím trošku zamyslet. Tam někdy der Wille will a tak dále, tohleto prostě česky se nedá přeložit, že vůle chce, už nevystihneš ten německý a ten kmit těch slov. To budeme muset skutečně pořádně... vůle volí, vůle velí, no to bude... to se budeme muset nad tím pořádně zapotit.
Jiný hlas: No Heideggera k překladu nedávat jinam než na jednu stranu a na druhou stranu německy. To je u člena a neudržíš asi všude stejný termín.
Jiný hlas: No uvidíme, musíme to jako v některých věcech, aby to mělo jako tu kontinuitu v těch knihách, abychom se domluvili, ale to je věcně náročnější, než si myslíme, ono je to tolik věcí... Tak máme kalendář před sebou, 24. června je neděle. Června. A 1. července je neděle další. Tak vhodnější by byl ten 1. nebo teda čtvrtek, pátek nebo sobota. To by bylo ten týden předtím. Nehodilo by se vám to, podívejte...
Jiný hlas: No my máme od 22. do 24. června ten seminář v Poděbradech u Hejdánka, kde budu muset být asi celou dobu. Máme kalendář v pořádku. Máme k dodělání referát o tom hospodaření jako ekonomickém problému, na tom už teda pomalu mám hotovo, takže to můžu odevzdat. Ale musím tam být, a jednak předsedat pár těm setkáním a v časné odpoledne toho týdne... No tak záleží na tom, jak vy. Já mám teď v semestru domluveno tak, že budu mít volno ve středu, to znamená po obědě, ve středu, v pátek a v neděli.
Jiný hlas: Tak ve středu odpoledne?
Jiný hlas: Ve středu odpoledne, v kolik tak? Tak ve středu bych mohl, no já bych mohl... ve středu by šlo, to by bylo úplně nejvíc fajn. Tak to dají do konce, to by zůstal ten 20. červen. Počkej, středa, 20. června, tak bychom se sešli...
Jiný hlas: A můžeme tady v zásadě na katedře.
Jiný hlas: To ne, je potřeba mít klid a ne aby chodili s telefony a nesmíme do toho plést pouze bez idejí a bez náhod, aby se to do toho nepletlo jako do Heideggera tak do Bubera.
Jiný hlas: Tak na celý den?
Jiný hlas: No, to spíš odpoledne, odpoledne do večera nejlépe odpoledne. No jistě, to bude takový pokoj.
Jiný hlas: V Šestajovicích? V Šestajovicích, u mě v Šestajovicích, ne? Ne... Ne, ne, tady u nás. Já tu středu teda končím ráno v osm hodin. Takže já bych tak v deset mohl bejt tady.
Hejdánek: No, v deset hodin u mě v Šestajovicích.
Jiný hlas: No, to se tam do Šestajovic nedostanem. No, tak to se tam dřív než ve dvanáct nedostaneš.
Hejdánek: No tak to ne, tak byste se tam někde na cestě... tak ty bys tam mohl být dřív, no tak byste šli napřed.
Jiný hlas: Takže a připravíme si teda ty... vy si to přečtete, jo? To znamená, můžu ti to, jak mi to můžeš potom vrátit? Nebo tak v polovici června mi to můžeš vrátit. To je bez problémů. A uděláme ještě nějakej do tý doby, že seženeme druhej text, další text. Každopádně, pokud neseženeš, tak mě avizuj a já to provedu, já to seženu úplně v pohodě. Že už se všichni budeme těšit na ten Buberův text teda v první řadě, abys viděl vlastní, jo? Takhle to vypadá, když se teda... ono to není moc jasný.
Jiný hlas: No ne, když se v tom má filosofovat dlouho, tak je potřeba mít vlastní a odškrtávat a dělat si poznámky a tak dále, to já vím.
Hejdánek: No fajn, tak ty si to seženeš, a zatím by ses mohl učit, víš? Což tohle taky není marný.
Jiný hlas: Takže to už je fuk kde, aby to teda už bylo jasný. No jistě, to je jasný. A pokud se to udělá brzo, no, jestli třeba možná, že po tý sobotě to bude, ale... ty mě nebo... já se ještě zeptám Jirky, jestli by to měl volný v nějakej ten... on určitě má, jestli zrovna s něčím nepracujou na nějaký antologii nebo o čem se to mluvilo, to mně bylo včera jasný. Jo, a pak se domluvíme v nějakej, řekněme tak do desátého, do čtrnáctého se domluvíme a kdybys to nesehnal...
Hejdánek: A já taky ne. Tak to udělej prostě, mně se z toho tolikrát nesežere nic. Nebo to potom nějak postupně budem...
Jiný hlas: No tak bysme to měli zapít, ne? Takže středa kolikátého že jsme říkali? Dvacátého června. Sedmadvacátého června. Výborně. Půjdeme na jedno pivo nebo co? Půjdeme. Tak jedeme do hospody, když... pátek odpoledne, sobota, neděle... takový víkend asi... sice dost lidí z toho sboru a Adriana od syny, asi tam budou asi taky, takové ty naše věci, no.