Text zkoumá ontologickou povahu jsoucna v kontextu času a jeho celistvosti. Autor argumentuje, že pravé jsoucno nemůže existovat v jediném okamžiku jako uzavřený celek, nýbrž se jeho bytí rozprostírá mezi aktuální jsoucnost, bylost (minulost) a budost (budoucnost). Zatímco bylost představuje to, co již proběhlo a co lze objektivně popsat, budost tvoří nezbytnou, leč předmětně neuchopitelnou součást bytí, kterou lze pouze předvídat či prognostikovat. Absence budosti v podstatě znamená zánik jsoucna; bytí, kterému zbývá pouze bylost, již pominulo a přežívá jen v paměti či jako stopa v podobě reliktu. Tato triáda časových dimenzí je klíčová pro pochopení kontinuity a integrity jakéhokoli jsoucího v čase. Úvaha zdůrazňuje, že délka trvání jsoucna zůstává v aktuálním okamžiku otevřená a neurčitá, což podtrhuje dynamický a procesuální charakter existence, kde minulost a budoucnost jsou konstitutivními prvky přítomné identity.
Bylost a budost
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 2. 1. 2019
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2019
Bylost a budost
Jsoucí může „být“ jen jako celek, ale jako celek v čase nemůže být celé najednou v tomto určitém okamžiku. Jeho „bytí“ (pokud jde opravdu o „pravé jsoucno“) spočívá proto v každém okamžiku jednak v jeho aktuální jsoucnosti, dále v jeho bylosti (tj. v tom, co se už stalo, co proběhlo), a posléze v jeho budosti (tj. v tom, k čemu má teprve dojít, co má teprve nastat). O tom, co už nastalo a je minulostí, a tedy bylostí, můžeme předmětně něco vypovědět, ale o tom, co ještě nenastalo a teprve se připravuje jako budost, nelze předmětně vypovědět nic, leda jako předpověď či prognózu. Přesto budost k bytí jsoucího nutně náleží: není žádného jsoucího, které by nemělo vůbec žádnou budost, i když ovšem v tomto aktuálním okamžiku může toto jeho bytí také opravdu končit (resp. délka či trvání tohoto bytí zůstávají otevřené, neurčité). Jsoucí, které nemá žádnou budost, vlastně už není (pokud vůbec bylo); jsoucno, které má jen bylost, už celé pominulo a ve svém bytí trvá jen v paměti (a ve stopách jako reliktech).
(Písek, 190102-1.)