Tato filosofická reflexe zkoumá rozdíl mezi subjektem a objektem a tvrdí, že subjekt není zvláštním druhem objektu, ale entitou zcela jiné povahy. Postrádá vnější aspekt a sám není událostí, přesto je nezbytný pro to, aby událost fungovala jako integrovaný celek. Role subjektu je především funkční; působí jako sjednocující síla, která spojuje všechny momenty události po celou dobu jejího trvání. Subjekt se přímo neúčastní procesů události a není její součástí ani složkou. Namísto toho si zachovává kontinuální přítomnost a slouží jako zdroj všech aktivit, jejichž prostřednictvím událost vstupuje do vztahů s jinými událostmi. Tato ontologická definice zdůrazňuje přetrvávání subjektu a jeho roli jako nezbytné podmínky pro koherenci událostí, spíše než aby jej chápala jako samostatnou věc s vlastní svébytností mimo tuto integrační funkci.
Subjekt – není ,objekt‘
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 5. 2019
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2019
Subjekt – není ,objekt‘
Subjekt není „objekt“ zvláštního druhu, ale není to ,objekt‘ vůbec, tj. nemá např. svůj vnějšek, ani není sám událostí (i když se děje), ale událost by bez něho nebyla integrovaným celkem atd. Nemá také žádnou samostatnost či svébytnost, má svou funkci jen ve spojení s určitou událostí (pravou událostí), a je to funkce sjednocující (integrující) samu událost v jeden celek. Jak to může dělat? Jen za předpokladu, že spojuje všechny momenty své události po celou dobu jejich událostného dění, aniž by se tohoto dění přímo účastnil. Subjekt se tedy neděje, není sám událostí ani není součástí či složkou své události, nepodílí se na jejím událostném dění, ale trvá v něm kontinuálně, a je zdrojem všech aktivit, jimiž se událost zapojuje do vztahů s jinmi událostmi.
(Písek, 190517-1.)