Text analyzuje interpretaci Ježíšovy osobnosti a díla a kritizuje tradiční náboženské a magicko-mýtické prostředky, které k tomu první křesťané využívali. Autor tvrdí, že tyto prostředky jsou Ježíšovu skutečnému poselství cizí a on sám se jim bránil. Je zdůrazněna naléhavá potřeba nalézt nové, nenáboženské výrazové prostředky, které by odpovídaly Bonhoefferově vizi nenáboženské mluvy v moderním světě. Pokud se nepodaří nahradit tradiční pojmy jako „Syn Boží“ či „nebeské království“ novými termíny, hrozí podle autora buď definitivní odklon Evropy od křesťanství, nebo nová vlna povrchního ponáboženštění tradic. Autor vyzývá k hledání takových vyjadřovacích cest, které by adekvátně zachytily jedinečnost Ježíšovy postavy bez nánosu překonaných mýtů. Tato proměna myšlení je nezbytná pro zachování autenticity křesťanského odkazu v současné společnosti a pro jeho srozumitelnost budoucím generacím, které již tradiční religiozitu vnímají jako neadekvátní.
{Ježíš – interpretace}
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 3. 8. 1991
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1991
{Ježíš – interpretace}
Všechny myšlenkové, ale i emocionální atd. prostředky, jichž první křesťané užili k tomu, aby vyjádřili zcela mimořádnou kvalitu jak Ježíšovy osobnosti, tak toho, co svým životem a svou aktivitou, svým dílem přinesl a vnesl jak do kruhu svých nejbližších, tak do své společnosti a potom i do světa vůbec (jak tomu ovšem tehdy rozuměli), byly a dodnes jsou poznamenány něčím cizím a cizorodým, co nejen nepatří k podstatě Ježíšovy osobnosti ani k podstatě jeho zvěsti, ale proti čemu se sám Ježíš bránil, čemu se vzpíral a co jednak relativizoval a jednak výslovně překonával, totiž právě religiozitou a do jisté míry dokonce jakýmsi magicko-mytickým přístupem. Nechť k tomu dojde brzo nebo to bude potřebovat ještě dlouhý čas, jednou přijde doba, kdy se tomuto rozpoznání dostane všeobecné akceptace. A proto je nutno se již dnes tázat po nových prostředcích, jimiž se potom budeme muset pokoušet vyjádřit onu nesrovnatelnost a jedinečnost Ježíšovy osobnosti a Ježíšova díla. Pokud se rozhodneme resignovat na náboženské termíny (a „pojmy“), vzniká otázka, jak přeložíme do nenáboženské mluvy (jakou předvídal Bonhoeffer) takové formule jako „Syn boží“, „pravý Bůh a pravý člověk“, ale také „nebesa“ a „království nebeské“ apod. Nenajdeme-li už dnes a zítra termíny a pojmy nové, můžeme být považováni za ty, kteří jsou odpovědni za další postup odklonu Evropy a evropských „provincií“ od křesťanství v pravém smyslu, eventuelně za novou vlnu ponáboženštění křesťanských tradic, jak jich už menších přišlo mnoho a velkých několik.
(Praha, 910803-n.)