Tento text představuje filosofickou reflexi vycházející z diskuse s Vaškem Němcem a Honzou Kunešem o povaze bytí. Autor se v ní kriticky vymezuje vůči tradičním pojmům "an-sich" (o sobě) a "für-sich" (pro sebe). Hlavní tezí je odmítnutí možnosti izolované existence; autor tvrdí, že vesmír není uspořádán tak, aby v něm cokoli mohlo existovat čistě samo o sobě. Namísto toho zdůrazňuje, že skutečné bytí je vždy relační a jeho pravou formou je existence "pro druhého" (für den Anderen). Tato zásada je v textu chápána jako univerzální ontologický zákon, který se nevztahuje pouze na člověka, ale na veškerou skutečnost včetně mikrosvěta atomů. Autor argumentuje, že žádný prvek reality nemůže být poznán v izolaci od celku. Pokud se snažíme uvažovat o jsoucnech jako o entitách "o sobě", vytváříme pouze virtuální modely, nikoli popis skutečné reality. Text tak obhajuje intersubjektivní a provázanou povahu všeho existujícího.
An-sich a für-sich
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 5. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
An-sich a für-sich
Poznámky z dnešní diskuse (s Vaškem Němcem a Honzou Kunešem).
Problém tzv. „an-und-für sich“: rád bych byl „an sich“, ale žiji (a jsem) ve Vesmíru, který na žádné „an-sich“ není zařízen. A vůči „für-sich“, konkrétně „für mich“, chovám jistou nedůvěru. Jde daleko spíš o to, být „für den Anderen“ (resp. für die Anderen); vlastně ani jinak „být“ ve skutečnosti nelze. A tohle platí univerzálně, nejen pro mne, ani jenom pro lidi (pro člověka). Ani žádný atom není a nemůže „být“ „an-sich“, neboť nikdy není „an-sich“, nikdy nemůže být poznáván jako izolovaný od ostatních skutečností (atomů, ale nejen atomů). Zabýváme-li se myšlenkově nějakou skutečností (event. pravým jsoucnem) tak, jak je „an sich“, znamená to eo ipso, že se jí zabýváme jakožto virtuální, jako modelem a nikoli jako opravdovou skutečností.
(Písek, 150525-1.)