Tento text se zabývá hlubokou filosofickou analýzou pojmu aktuálnosti a jejího ontologického zdroje. Autor vychází z teze, že každá událost se uskutečňuje skrze posloupnost svých jedinečných aktuálních přítomností, které jsou vnitřně spjaty s danou událostí a nejsou sdíleny s jinými ději, přestože s nimi mohou být srovnatelné. Hlavní problém, který text nastoluje, spočívá v otázce, jakým způsobem se mohou různé aktuální přítomnosti rozmanitých, vzájemně blízkých událostí setkávat či koordinovat. Klíčovým teoretickým rozlišením v předloženém textu je diference mezi originérní (původní) aktuálností jednotlivé pravé události a aktuálností odvozenou, která náleží konkrétnímu časovému poli, lokalitě či širšímu časoprostorovému regionu. Podobně jako je ve filosofii nutné rozlišovat mezi původním časem a časem obecným, vyžaduje i hlubší porozumění realitě důsledné uznání rozdílu mezi primární časovostí individuální události a objektivizovaným rámcem časoprostorové temporality. Tato úvaha tak zásadním způsobem přispívá k pochopení vnitřní struktury dění a fenomenologické povahy přítomného okamžiku.
Aktuálnost a její zdroj
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 9. 8. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Aktuálnost a její zdroj
Každá událost se děje tak, že postupně prochází svými aktuálními přítomnostmi (= svými jsoucnostmi). Každá aktuální přítomnost je však především spjata se svou událostí, je proto sice srovnatelná s aktuální přítomností jiných, nějak blízkých událostí, ale je s nimi jednak nezaměnitelná, a zejména jim není společná. Problémem tedy není jen sama „aktuálnost“, nýbrž to, jak mohou být aktuální přítomnosti rozmanitých nějak si blízkých událostí blízké. Tak jako musíme odlišovat původní (originérní) čas od času obecného, musíme dělat rozdíl také mezi původní (originérní) aktuálností jednotlivé pravé události a aktuálností určitého časové pole resp. určité časoprostorové „lokality“ („temporality“), tj. určitého časoprostorového regionu.
(Písek, 150809-3.)