Tento text se věnuje problematice filosofické interpretace a podstatě smyslu. Autor zdůrazňuje, že smysl není objektivovatelným předmětem, který by bylo možné v úplnosti předložit k nahlédnutí. Smysl je spíše dynamickým procesem a směrováním k tomu, co má být teprve vykonáno či objeveno. Z tohoto důvodu je snaha o porozumění textu jako něčemu již dříve vyslovenému či napsanému považována za pouhé provizorní stadium práce. Cílem hlubinné interpretace není jen dešifrovat autorův záměr a způsob vyjádření, ale proniknout k tomu, co autora k myšlení původně vyprovokovalo. Skutečná interpretace vede k oslovení interpreta samotnou věcí, o kterou v textu jde, a umožňuje mu tak vylepšit a nově ustavit vlastní filosofická východiska. Proces porozumění textu se tak stává součástí vlastní cesty k celkovému porozumění světu, přičemž interpret skrze inspiraci původním autorem aktivně rozvíjí své vlastní myšlení a kritické pozice.
Text filosofův – 3
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 31. 8. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Text filosofův – 3
Proč a v čem má smysl interpretace textu v jednom a ve druhém případu, vybíráme-li jen z uvedených možností? „Smysl“ není nic, co lze plně objektivovat, zpředmětnit, prostě položit „před“ sebe jako něco v úplnosti daného. Smysl vždycky vede od toho, čemu smysl (i právem) připisujeme, dál, k něčemu, co teprve má přijít, co se teprve má objevit, k čemu se teprve musíme usilovně dostávat – totiž co ukazuje k tomu, co „má být“ provedeno, čeho má být dosaženo (nebo aspoň dosahováno). Pokud si právě toto uvědomíme, musíme vidět každé úsilí, které končí tím, že porozumí textu jako tomu, co už jednou bylo vysloveno a řečeno (napsáno), jako podmíněný a de facto provizorní. Cílem je dospět ne pouze k porozumění tomu, jak to autor textu mínil a jak to myslil (a chtěl vyjádřit, ať už se mu to zdařilo lépe či méně uspokojivě), nýbrž přes toto prozatímní porozumění se přece musíme dostat až k tomu, čím se autor interpretovaného textu nechal inspirovat, oslovit, čím se nechal přitáhnout nebo lépe: vyprovokovat k vlastnímu přemýšlení, k vykonání kousku vlastní cesty k porozumění celkovému, tedy k vylepšení a znovuustavení svých vlastních filosofických pozic či východisek.
(Písek, 150831-3.)