Text zkoumá filosofické pojetí světa jako „celku“ a argumentuje, že svět nelze chápat jako pouhý souhrn vnitrosvětných skutečností. Autor tvrdí, že svět je kolektivním a společenským děním, přičemž jeho jednotlivé události neprobíhají v jednotném světovém čase, neboť čas je neoddělitelně spjat s konkrétním událostným děním. Z toho vyplývá, že svět není předmětem a nelze mu přisuzovat jednotnou předmětnou stránku; předmětnost je pouze aspektem jednotlivých událostí či jejich agregátů. Svět se skutečně realizuje pouze tam, kde se k němu subjekty vztahují jako k relevantnímu kontextu. Tato realizace je vždy perspektivní a částečná, přičemž neustále odkazuje k širším souvislostem, které přesahují rámec aktuálního vztahování se.
Svět jako „celek“
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 2. 2013
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2013
Svět jako „celek“
Svět nelze chápat jako úhrn všech (vnitrosvětných) skutečností, protože je světovým kolektivním (hromadným, „sociálním“, tedy „ne-pravým“) děním, jehož jednotlivé pravé události neprobíhají ani v jediném okamžiku (pak by to nebyly vůbec žádné „události“), ani v nějak ohraničené společné době (jednotný světový čas je pouhá konstrukce, čas je neodlučně spojen s událostným děním a jeho „časovým polem“ – a událostné dění je vždy individuální nebo pseudoindividuální). To je zároveň rozhodující argument, proč nemůžeme svět chápat jako „předmět“, a proč světu nemůžeme vůbec připisovat jedinou (společnou) předmětnou stránku. Předmětnost je vůbec možná jen jako jedna stránka jednotlivých vnitrosvětných (pravých) událostí nebo jako kolektivní jev (fenomén) hromad (agregátů) vposledu pravých událostí. Svět je ve skutečnosti pouze tam, kde se k němu nejrůznější subjekty (vnitrosvětné) vztahují jako ke svému relevantnímu kontextu („realizuje“ se tak vždycky jen v určitých perspektivách a částečně, nicméně vždy s poukazem na širší, další souvislosti, které se ovšem onomu „vztahování“ vymykají).
(Písek, 130217-1.)