Tento text se zabývá klíčovými tématy méontologie ve vztahu k pojmu „událost“. Událost je zde chápána jako integrální jednota minulosti, přítomnosti a budoucnosti, přičemž důraz je kladen na její počátek a problematiku novosti, která vyvstává z ne-jsoucna. Práce zkoumá vztah mezi akcí a ustavením subjektu, vnitřní a vnější dimenze události a propustnost jejich mezí. Významnou částí je analýza ek-sistence a reflexe subjektu, který se v ekstatickém setkání střetává s nepředmětností. Autor si klade otázku, zda je možné navázat kontakt s tím, co se nachází za předmětnou stránkou jiné události, a zda tedy existuje možnost komunikace v oblasti nepředmětnosti mezi více entitami. Tento méontologický přístup otevírá prostor pro pochopení subjektivity nikoliv jako statického jsoucna, nýbrž jako procesuální události definované svým přesahem a vztahem k nebytí, což zásadně redefinuje tradiční ontologické kategorie a hranice mezi vnitřním a vnějším světem.
„Událost“ a méontologie
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 3. 9. 2013
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2013
„Událost“ a méontologie
hlavní problémy (témata) pro méontologii: méontologický význam pojmu „události“
a) událost jako jednota (integrita) bylosti, aktuality a budosti
b) počátek události – před ním ještě ne-jsoucí: problém novosti a nového
c) akce ve vztahu k události – problém subjektu (a jeho ustavení)
d) nitro a vnějšek události – problém „mezí“ – jejich pevnost a průchodnost
e) zvnějšňování vnitřního a zvnitřňování vnějšího – překračování hranic
f) aktivita a reaktibilita – problém jejich prvních počátků
g) přístup zvnějška k vnějšímu a „přístup“ k vnitřnímu takové události
h) ek-sistence subjektu (na rozdíl od události)
i) re-flexe subjektu (předvědomá a vědomá)
j) setkání subjektu s nepředmětností – ek-statické setkání (setkat se nemůže celá událost, ale ani subjekt jakožto jsoucí, jen ve své „ne-jsoucnosti“)
k) problém „navázání“ na to, co je v setkání navenek „jsoucí“ (před-mětné)
i) je možné „navázání“ na to, co je za předmětnou (vnější) stránkou jiné události?
j) ergo: je možná nějaká komunikace (mezi čímsi „mnohým“) v nepředmětnosti?
k) závažnost této otázky: problém ek-statického „setkání“ ještě jednou
(Písek, 130903-1.)