Tento text kriticky zkoumá pojem evidence a označuje jej za principiálně nefilosofický. Autor tvrdí, že filosofie musí vycházet z předpokladu, že pravda platí nezávisle na okolnostech, ačkoli tuto platnost nelze lidsky zaručit. Pravda není chápána jako lidmi kladený základ či předpoklad, ale jako něco, co vyžaduje důvěru, naději a trpělivé očekávání na její příchod. S odkazem na tradici připisovanou Pythagorovi text zdůrazňuje, že moudrost a pravdu lze pouze milovat, nikoliv vlastnit. Koncept evidence je odmítnut jako relikt založený na vizuálním chápání poznání (theorein, videre), který je v rozporu s povahou pravdy. Filosofování je tak představeno jako vztah k pravdě, který se vyhýbá nárokům na zřejmost a kontrolu. Pravda zůstává autonomní entitou, o jejíž platnosti nerozhodují vnější okolnosti, a úkolem filosofa je zůstat otevřený jejímu dění, které přesahuje metodické jistoty moderního myšlení.
Pravda a evidence
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 18. 6. 2012
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2012
Pravda a evidence
Myšlenka „evidence“ (nebo dokonce „absolutní evidence“) je ve skutečnosti nejen mylná, chybná, ale je principiálně nefilosofická a protifilosofická. Filosofie může (a také musí!) „fungovat“ za „předpokladu“, který sama nemůže zaručit, totiž že pravda platí za jakýchkoli okolností, a že platí vždycky také o těchto okolnostech. (Nejsou to tedy okolnosti, které rozhodují o tom, zda něco je pravdivé nebo „pravda“, nebo že to je nepravdivé a proti-pravdivé, že to je tedy omyl nebo lež. – Je ovšem otázka, zda tento vztah filosofie a filosofování k Pravdě lze chápat tak, že Pravda je „základem“ filosofování; nezdá se nám ani jiná formulace, že Pravda je předpokladem filosofování resp. filosofie. (V tomto případě je na závadu ono před-pokládání, tedy „kladení“ – pravdu nemůžeme „klást“, neboť právě naopak musíme na ni čekat, mít důvěru a naději, že „přichází“ a že konkrétně „přijde“ i pro nás a k nám.) Proto kdysi mělo a dodnes má (údajně Pythagorovo) vyjádření, že Pravdu (zaměňuji za Moudrost) můžeme jen milovat a toužit po ní, ale nemůžeme ji „mít“ (to že je vyhrazeno bohům). Už tím je vyloučeno, že by nám Pravda mohla a měla být „evidentní“ nebo že by sama vycházela z nějaké „evidence“, že by s ní vůbec mohla být nějak spojena. Myšlenka „evidence“ je naopak spjaty s předsudečným chápáním theorein a theoria, srv. latinsky videre, odtud e-videntia).
(Písek, 120618-1.)