Předložený text se podrobně zabývá originálním metaforickým pojetím vývoje jako vlaku, který si během své jízdy musí sám aktivně pokládat koleje. Tato hluboká paralela ilustruje složitou dynamiku progresu, který je sice zásadně limitován nutností vybudovat si vlastní cestu v reálném čase, ale zároveň je právě touto strukturou usměrňován a vnitřně stabilizován. Autor ve své úvaze zdůrazňuje, že rychlost celkového postupu přímo závisí na efektivitě stavby infrastruktury a také na okamžité dostupnosti materiálu, který může být čerpán z bezprostředního okolí nebo dokonce recyklován z již dříve projetých úseků. Samotná výstavba kolejí představuje pro systém zcela nezbytnou kontinuitu, bez níž by byl jakýkoli pohyb vpřed prakticky nemožný. Přestože terén klade určité funkční nároky a vyžaduje přizpůsobení trasy, výsledná cesta není nikdy předem striktně daná, nýbrž vzniká jako unikátní výsledek tvůrčího procesu a interakce vlaku s prostředím. Celá úvaha tak poukazuje na silnou propojenost mezi minulými strukturami, přítomným úsilím a budoucím směřováním v procesu jakékoli evoluce.
Vývoj jako „vlak“ s vlastními kolejemi
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 4. 12. 2010
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2010
Vývoj jako „vlak“ s vlastními kolejemi
Vlak nemůže jet kupředu bez kolejí, ale může si ty koleje před sebou stavět. Ta jízda bude ovšem pomalejší, protože bude závislá na rychlosti, jakou se podaří ty koleje před vlakem stavět. (Z historie víme, jak může cestu vlaku zpomalit třeba jen to, že se poškozené koleje musí místy a čas od času opravovat – jako tomu bylo v případě přesunu našich legií do Vladivostoku koncem první světové války.) Pochopitelně bude nutné mít buď nějakou zásobu kolejí s sebou, anebo si ty koleje ještě také cestou vyrábět – třeba tak, že jakousi vzorovou kolej bude možno znovu a znovu kopírovat. K tomu zase bud zapotřebí odněkud brát potřebný materiál, nejspíš z blízkého okolí. (Také by bylo možno uvažovat o tom, že ty „staré“, již použité koleje budou rozebrány a znovu použity k dalšímu postupu vpřed.) Ty nové koleje nebude někdy možno klást jen rovně kupředu, ale bude třeba více nebo méně nějak vyhovovat i terénu. Bez kolejí to nejde, bez jejich stavění před vlak také ne (když tam předem postaveny nejsou), ale to, jak se koleje budou klást, není ani dáno předem, ani není jednoznačně dáno terénem – ale přesto je nezbytnost těch kolejí nepochybná; a je tím ovšem také zajištěna jistá kontinuita, bez níž by cesta vlaku byla také nemožná.
(Písek, 101204-2.)