Tento text se zabývá hlubokou analýzou pojmů "nic" a "nicota" z filosofického hlediska. Autor vychází z předpokladu, že slovo "nic" obvykle slouží pouze k aktu popření, který má za původní cíl upřesnit určité pozitivní tvrzení v daném kontextu. Pokud je však toto popírání rozšířeno bez jakéhokoli omezení na veškeré okolnosti a souvislosti, nevyhnutelně ztrácí svou užitečnou upřesňující funkci a vede k narůstající neurčitosti a nejasnosti. Předložený článek se proto zaměřuje na kritické zkoumání legitimity užívání těchto výrazů v takto širokém smyslu a hledá jejich možný pozitivní význam. Autor si klade zásadní otázky, zda je vůbec možné náležitě ustavit pojem "nicoty" jako něco aspoň částečně určitého a zda lze tento pojem uvést do pevných logických souvislostí s jinými pojmy. Cílem je pokusit se vymezit příslušný intencionální model, ať už ve formě předmětu či nepředmětu, a definovat tak vnitřní obsah nicoty v rámci filosofického bádání. Text tak vybízí k reflexi sémantických i ontologických hranic absolutní negace.
Nic(ota)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 27. 1. 2009
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2009
Nic(ota)
Obvykle se má za to, že užití slova „nic“ slouží jen pro popření (popírání); popírání je původně prostředkem upřesnění, když něco pozitivně tvrdíme („klademe“). Užijeme-li slova „nic“, chceme tím to „pozitivní“ omezit na nejvyšší míru. To má svůj dobrý smysl tam, kde aspoň něco málo víme o okolnostech či souvislostech. Pokud ovšem chceme popírání rozšířit i na ty okolnosti, přestává to být „funkční“ pro jakékoli upřesňování, ale nutně se to obrací spíše k znepřesňování. To by nás už samo mělo varovat: vlastně přestáváme tomu popírání rozumět jako určitému popírání. Popřeme-li (popíráme-li) vše jakoby šmahem, dostáváme se nejen do nepřesností a nejasností, ale zejména do čehosi neurčitého. Odtud je zřejmé, že slova jako „nic“ nebo „nicota“ musíme podrobit zevrubnějšímu zkoumání: co jimi vlastně můžeme mínit? Je vůbec legitimní jich v tomto smyslu užívat? Jaký „pozitivní“ smysl může mít slovo „nicota“? Jaký je nebo může být jeho význam? Je myslitelné jím mínit „něco“, tj. něco aspoň trochu určitého? Můžeme náležitě ustavit pojem „nicoty“? A můžeme tento pojem uvést do logických souvislostí s dalšími pojmy (a pokusit se vymezit jeho „obsah“)? Můžeme se aspoň pokusit určit (vymezit) příslušný intencionální „model“ (ať už „intencionální předmět“ nebo „intencionální nepředmět“)?
(Písek, 090127-1.)