Text se zaměřuje na filosofické vymezení a přísné odlišení pojmů „skutečnost“ a „realita“. Autor vychází z teze, že skutečnost je vždy obsáhlejší a složitější než realita, neboť realita je pouhým zjednodušujícím modelem vnější, věcné stránky věcí. Skutečnost naproti tomu zahrnuje vedle této předmětné složky také stránku nepředmětnou a vnitřní. Tento rozdíl je klíčový pro pochopení takzvaných pravých jsoucen, která jsou definována jako pravé události, jež se neustále dějí. Jejich vnitřní integrita a celkovost jsou zvnějšku přímo nepřístupné a nelze je ověřit jako prostou fakticitu. K jejich adekvátnímu postižení je nutné zapojit rozumové domýšlení a vnímání v širších, nejen vnějších souvislostech. Autor zdůrazňuje, že zatímco realita se omezuje na věcnou stránku, skutečnost v sobě integruje niternost, která sjednocuje událost v jeden celek. Toto rozlišení je nezbytné pro hlubší analýzu ontologické povahy světa a vyhnutí se redukcionismu, který by svět vnímal pouze jako soubor vnějších faktů.