Tento text předkládá filosofickou reflexi ontologické povahy světa a fenoménu přítomnosti, přičemž vychází z teze, že svět nepředstavuje jeden „pravý“ celek v absolutním smyslu. Z tohoto důvodu neexistuje žádná univerzální přítomnost platná pro celý vesmír; svět se zkrátka neděje najednou. Autor staví tento koncept do protikladu k „pravému subjektu“ či „pravé události“, které se vyznačují schopností integrovat všechny své časové fáze – včetně minulých i budoucích – do aktuálně probíhajícího okamžiku. V takovém subjektu jsou všechny složky „při tom“ a spolu-dějí se s aktuální fází. Naproti tomu je svět nahlížen jako pluralita událostných dění, v níž je každý čas i přítomnost vždy relativní. Tato pluralita zahrnuje různé stupně událostí, od pouhých hromad až po vnitřně integrované celky. Tyto celky nejsou vůči sobě netečné, ale aktivně na sebe reagují a mohou své vzájemné vztahy rozvíjet do podoby komplexních taktických a strategických postupů, čímž vnášejí do pluralitního světa specifickou míru koordinace a sofistikovanosti.