Text se podrobně zabývá analýzou filosofického konceptu „události“ a zkoumá specifickou povahu „aktuálnosti“ jakožto klíčového dynamického přechodového momentu mezi přicházející budoucností a odcházející minulostí. Autor kriticky reflektuje tradiční řecké pojmosloví, které se historicky soustředilo téměř výhradně na fixní přítomný okamžik, zatímco uvažování o tom, co již pominulo nebo co teprve nastane, odsouvalo na samotnou periferii zájmu. Aktuálnost je v tomto pojednání chápána nikoliv jako statický bod, časová předělová čára či pasivní hranice, nýbrž jako autentické a živé dění, které je bytostně založeno na aktu či konkrétním skutku jednajícího subjektu. Etymologická souvislost latinského výrazu „actualitas“ s pojmem „actus“ a českého termínu „skutečnost“ se „skutkem“ slouží jako zásadní doklad akčního charakteru naší reality. Aktuálnost tak představuje unikátní ontologický prostor, v němž se střetává horizont přicházející budoucnosti s aktivním subjektem, který je touto budoucností adresně oslovován. Skrze tento vědomý subjektivní akt vstupuje do světa prvek novosti, čímž se událost stává procesem integrujícím různé časové dimenze skrze aktivní jednání.