Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
s1 8. 3. 1976 kratičký diktát o reflexi.flac
====================
Pět, deset, jedenáct, dvanáct, otmého třetí sedmdesát šest v půl deváté ráno doma. Reflexe umožňuje něco nebývalého, totiž když se svým vědomím vztahujeme k něčemu, k nějaké věci, k nějakému předmětu, nějakému obsahu, tak zároveň jsme schopní, díky reflexi, se podívat na to své vztahování, kontrolovat je. Jedni díky této kontrole, to je srovnání toho, jak se k něčemu vztahujeme s tím, jak se k tomu vztahujeme v jiných souvislostech, jak se k tomu vztahuje někdo jiný, zkrátka jakým jiným způsobem, jakým jinými oklikami se k témuž něčemu můžeme dostat. Můžeme tedy kontrolovat, jak dalece je to naše vztahování legitimní, oprávněné, jak je v pořádku, jak je pravé, pravdivé. Tato otázka by nemohla v rámci jednovrstevného vědomí vůbec vzniknout. Otázka pravdivosti a nepravdivosti se může vůbec vyskytnout jenom tam, kde tato vícevrstevnatost vědomí existuje.
s1 8. 3. 1976 kratičký diktát o reflexi.flac
====================
Pět, deset, jedenáct, dvanáct, otmého třetí sedmdesát šest v půl deváté ráno doma. Reflexe umožňuje něco nebývalého, totiž když se svým vědomím vztahujeme k něčemu, k nějaké věci, k nějakému předmětu, nějakému obsahu, tak zároveň jsme schopní, díky reflexi, se podívat na to své vztahování, kontrolovat je. Jedni díky této kontrole, to je srovnání toho, jak se k něčemu vztahujeme s tím, jak se k tomu vztahujeme v jiných souvislostech, jak se k tomu vztahuje někdo jiný, zkrátka jakým jiným způsobem, jakým jinými oklikami se k témuž něčemu můžeme dostat. Můžeme tedy kontrolovat, jak dalece je to naše vztahování legitimní, oprávněné, jak je v pořádku, jak je pravé, pravdivé. Tato otázka by nemohla v rámci jednovrstevného vědomí vůbec vzniknout. Otázka pravdivosti a nepravdivosti se může vůbec vyskytnout jenom tam, kde tato vícevrstevnatost vědomí existuje.
====================
s1.flac
====================
Pět, deset, jedenáct, dvanáct. Osmého třetí sedmdesát šest v půl deváté ráno doma. Reflexe umožňuje něco nebývalého, totiž když se svým vědomím vztahujeme k něčemu, k nějaké věci, k nějakému předmětu, nějakému obsahu, tak zároveň jsme schopni, díky reflexi, se podívat na to své vztahování, kontrolovat je. Jedni díky této kontrole, to je srovnání toho, jak se k něčemu vztahujeme s tím, jak se k tomu vztahujeme v jiných souvislostech, jak se k tomu vztahuje někdo jiný, zkrátka jakým jiným způsobem, jakým jinými oklikami se k témuž něčemu můžeme dostat. Můžeme tedy kontrolovat, jak dalece je to naše vztahování legitímně oprávněné, jak je v pořádku, jak je pravé, pravdivé. Tato otázka by nemohla v rámci jednovrstevného vědomí vůbec vzniknout. Otázka pravdivosti a nepravdivosti se může vůbec vyskytnout jenom tam, kde tato vícevrstevnatost vědomí existuje. Klenci, jenž rozsmutní vše sebe, v tiché se slzy celý rozplýváte. Vás já jsem poslivolil mezi všemi. Kudy plynete u dlouhém dálném běhu, i tam, kde svého naleznete břehu, tam na své pouti pozdravujte zemi. Ach, zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou. Vaším jazykem jsem trochu zklamán, ale slyším-li jej z veršů vašich básníků, jsem jim okouzlen. Říkají cizinci, mluvíme-li prý to syčí, hrčí a piští, ale když se náš jazyk oděje veršem, když oblékne roucho poezie, stane se hudbou lahodící sluchu. Mysli básníku, jak chceš, jakmile přijde chvíle, strne tě do svého víru jediné kouzelné slovo z hrodné řeči, udá tě rytmus a vládne tebou, protože je to slovo, ještě čekalo na dně tvé mateřtiny, aby tě vyplnilo jednoho dne celého tajemnými zvuky, jimž si neodolel. Slovo je to v básních, co uhaduje za ně, kam míří jejich prout. Řeč, jejíž zvuk je napojen vyzníváním jejich nejvnitřnější pravdy. Berou li je ovšem jen jako dar, jehož si musí zasloužiti, a jejíž uchovávají v sobě jako obraz čistoty a světla uprostřed kalu a mlhy. Je pro básníka zbytečné, aby chválil a doporučoval svou mateřtinu těm druhým. Je jeho jediným nástrojem, ovšem, ale je víc. Je jeho jediným cílem, i kdyby uměl tou měrou jinou řeč, mohlo by stále psát jen tou jedinou, protože jedině strom této řeči zvučí duchem, v němž se zrodil, s nímž se přel, u něhož mu šuměl nejen domov, míbrž i svět. Jazyk a domov nelze od sebe otrhnout. Tam, kde jsme se s prvním vratkým krůčkem přesvědčili o přitažlivosti zemské, odkud jsme začali obhlížet svět plný záhad, tam jsme také uslyšeli první slova své mateřtiny. Ta úplně první, mazlivá a laskající, později stále víc varovná a zapovídající. Vždyť jsem se narodil v Čechách, a každý miluje kraj, kde kvetlo jeho mládí. Vždyť jsem se narodil z matky česky mluvící, česky myslící. Čeština byla jazykem toho mého mládí. Matčiny české myšlénky byly mými prvními myšlénkami, a jazyk i myšlénky jsou mě jak každému ozářeny tou nejčistší poezí. Zdálo by se mně věru, že se stydím za svou matku, že byju vlastní matku pěstí v tvář, kdybych nemiloval její jazyk, její mrav, její bytost celou. Když jsem mlád byl, jaká vůně byla v lesích, jaká zeleň po lučinách, jaké modro na nebesích, co si v prsou písí hrálo, co jich na rtech poletalo, všemi v světě píseň zrálo, vše a vše se zpěvem stalo. Myšlenka vzpěv proměněná zvonila, jak ocel zvoní, šumněla hor nad temena, jak když orel mraky hoň. Ach, jak zněly mladé slohy jasným zvukem, slyšny všude. Myslím, že z mých zpěvů mnohý také přes hrob zvučet bude. Hlas domova k nám promlouvá, ať jsme kdekoliv. Rodní kraj nás nenechal odejít s prázdnem. Jeho jazykem přemýšlíme i sníme, jím vyvoláváme k životu vzpomínky, jemu učíme své děti. Domov mě volá v skřivánčí písni, vánků se zeptá. Ach, co vím, i já tě volám, domové sladký, proťatá ústí, která mě vzpomíná. I já tě volám, domové sladký, proťatá ústa mřížovým. Ty znáš mou touhu, domové krásný, znám já tvou bolest, ty mou též. Ze stesku nová touha se rodí a ty ji k nebi poneseš. Volám tě, volám, domové sladký, proťatá ústa mřížovým. Slyším tě, slyším, domové krásný, protože navždy v tobě zním. Naše materština je jazyk s pohnutou minulostí. Kdykoliv byl ohrožen národ, byl odsuzován na smrt i jeho jazyk. A přece nikdy neumlknul docela. Jen se načas vzkryl, ponořil se do hlubin a v ústech lidu čekal na svůj čas. Víš si zaisté dobře, co se v lidu v koření a ujme, to jako trní se těžce vydobude a těžce vyrve, takže snáže jí kopáče upachtuje. A pokud patrně vidět, že jazyk český nic dokonce nehyne, nýbrž se pořád rozmnožuje. Je v české duši obzor sídel klidných a uzavřených v sobě zatichlých, kde dny a roky snad i staletí bez přátel v celém světě jak v prokletí musila žít, kde mírných očí v lídných oráči širápole orali, přistřehly a svá drobná města v dobách zlých. Jazyk bránil národ, národ se bránil jazykem. Museli jsme si dokazovat právo na existenci, objevovat bohatství své materštiny, hájit její rovnocenost s jazyky jinými. Proto tolik plamených obran jazyka českého, tolik horoucích, ale i prostých vyznání lásky. A ještě musím pochválit tebe. Tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a octíny. Řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit. Chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala. Jen já jsem selhával. Nenacháze je ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít starým životem, abych tě plně poznal. Doposud nikdo neschlédl vše, co jsi. Ještě jsi před námi tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje. Popel, kotys kněžen, popelivá, hnaná z pavlánů svých na pavlače. A ten zpěv, on pořád ještě zpívá, a ten pláč, on do půlnoci pláče. A ta ruka z šedlá v popel sahá, v popel sahá, v sazích probírá se. Ruka bez prstenů, ruka nahá, v smetí hledá šperk své schudlé kráse. Jazyk tolikrát pohaněný a vždy znovu probuzený, jazyk země ničené smrští válek, země zrazované a přece nepokořené, umí nejen sladce ševelit a laskat náš sluch, ale dokáže se i rozhoršit, burácet a volat na poplach, řmít a rachotit. Zavraty našich řek, sní tvrdá kopita, zavraty našich řek, kopity rozryta je zem, a strašní jesci zděvení mávají praporem. Marně davy zdvihají své opálené pěsti, marně davy srocují se v houfech na náměstí. Konec, konec naděje, je konec, konec štěstí. Mezi tím, co chmurný večer na krajinu padá, skryté hlasy vykřikují nadzamžená lada. Zrada, zrada, zrada, zrada. Zrada, zrada, zrada, zrada. Války propadnou pavoučím sítem. Čas panování je rozbit a počínají se časy dělníků. Ohně a krev jako horstvo a jako moře rozdělovať i obě období. Kvapili jste, obracejí se půdu, zasevají se až nouce, tvořili jste města jako bůh a hedvábí jako bourec, avšak práce byla zloupena a volání o chléb ani na chvíli neutichalo. Nože odtud, od této propasti, od válečných hor počíná se nová výprava, a nejslavnější tažení pracovní. Války jsou prohrány, polníce jest troubení fanfaronské, v každém chlapu se ozývá hlas vzpoury a nutkání odboje. Mateřtěnou dělníků jest práce. Závora chudáctví je zlomena a těsné místo se šíří v prostor. Země, jež sotla pokrývá porfir, rulu a svor v končinách střední vltavy, nehluboká oranice a špetka jílu na západních svazích pahorkatiny nepojmenované, dno všednosti a podlaha bídy, daleko není tak nicotná, aby z ní nevzešly lesy. Vzejdou právě tak jako řeč, než konečně zazní hlasem. Vzchází za dlouhého mlčení. Ach, Čechy krásné, Čechy mé, obraze rámu prastarého, kolikrát vytrly tě z něho, že odplýskaly barvy tvé až pod buh hrobů, a v den slavný znovu pro zraky žárlivé napěl tě rámař starodávný. Ach, Čechy krásné, Čechy mé. Mateřský jazyk jsme si nevybírali. Je to dědictví popředcích a zároveň náš dar potomkům. S námi teď žije a přetrvává, proměňuje se, tříbí se, bohatne a košatí, stárne i mládne. Je v nás. Mezi všemi lidmi se vyznačuje nebo má vyznačovat spisovatel ne tím, že píše, nejbrž tím, že umí česky. Avšak umět znamená pracovat, stále zkoušet, vědat a soustředit se. Nikdy nebudeš hotov s mateřskou řečí. Čeština kouzlí větou skladbou slovními druhy tvary slov, slabikami i hláskami. Ta tvá homony má. Kde je rubáš, že máš ze slovesa hned zas rubáš? Jak to, že nám v luhu plaší kosy Spím rty s mírnými lístky i mírnými stíny. Spala stará zahrada, jas jasan v snách. Rybíz vybízí rty Filipíny a tráva vstávala z rána na hradbách. Užívám jazyka, jež shledávám téměř zázračným, má přeletu mé fantazie a za něj bych se zadušoval, že kdesi některým svým konečkem má blíže k nebi i peklu než ostatní jazyky země. Nejvíce mi jde k srdci jeho překypující hojnost lirických melodických prvků. Soudím, to je nejvlastnější míza. Přivotnost, schopnost stáleho obnovování, možnost stálých návratů k jeho kořání, to je věčné mládí. Píseň na počátku a píseň na konci. Kdybych byl pastevcem koní, večerním časem stál by se jednou snad divoucí div. Až hvízd na koně bych svolal z ovlhlých niv, koníček cizí, až hvízd na koně bych svolal z ovlhlých niv, až hvízd na koně bych svolal z ovlhlých niv, koníček cizí, bílý a krásný, divoucí div, stál by tu náhle a lidským mne oslovil hlasem. Krásně by mluvil, jak v hrdle by studánku měl, jménem snad nazval mne. Františku, pastevče koní, vzkazují bratří tví, jako ty, pastevci koní, u ohňů nočních, že přepad je veliký žel, už ani nepějí, hlavy jen kloní, líto jim sebe je, líto je koní, budeš-li zpívati, za ně bys za všechny pěl. Já nejsem pastevcem, noční však chvílí na mne tež padá veliký žel, už ani nespívám, hlava se chýlí, smutňoučkým ržáním, jak vzduch by kolzněl. Koníčku bílý Čeština je svěžest panenská. Je to v svém dnešním stádiu jazyk mladistvě pružný v lítkách i bocích. Jazyk plavný a nezbytnělý. Každá kloudně pověděná, kloudná myšlenka působí v české stylizaci krásným světelným dojmem zašlehnutí blesku. Slovo je obzorem věcí. Jsou slova ospalá, která jen mu žourají. Slova vyzáblá dlouhým putováním po stránkách knih, ušpiněná stálým dotykem. Jsou slova opuštěná, která nalésti a zasaditi do prstence verše působí básníkům radost největší. Jsou jiná, hašteřivá a spichlá velkou písmenou, kterou začínají. Jsou slova zaklínadla, která rázem stvoří svítání ve vás, ale také tmu. Jsou slova zkroušená, stále klečící a bojácná. Jsou slova horlící, jak starověcí proroci a kazatelé. Jsou slova splanilá dlouhým nedostatkem rosy těch jiných, mezi nimi šteprve ožívají. Jsou jiná, tarná a svéhlavá. Jsou také slova jako semínko a přece moutný dupě ukryty v nich. Slova stárnou a pelichají, ztrácejí vůni i úder. Pásník musí umět znovaj okřídliti, vytepati z nich zlatý klíček, otvírající zapadlou bránu času, dáti jim pohádkové sedmimílové boty, aby překročila rázem hory a řeky všednosti. Dejte se zverbovat na výpravy, z nich se vám možná zatočí hlava, ze kterých přinesete si kořist na celý život. Za vše, co nemá úst, zaspívej dnes. Za vše, které noří se v přeludní ševel, za klasi královské, v kterých se plevel, když kovem zahráli do prachu skryl, za trávu, o kterou opřel se kýl půl noci, takže se po ránu třpití, jak hvězdy zdvíhají z rosy své kvítí. A za ty zpívej, co uprostřed krás tak okouzlení, jimž by vzdali životu chválu, když všechno s ním spěli. Za ty, co zkrušení nevidí dál, než za svůj všední den, za časný žal. Za ty, jimž netečnost uslyšet brání, svět, že dnes k porodu sténá a schání, všechny jimž, kdo ví, kam utíká zem, za ty jimž střepjen zůstali z žití, kteří se ztrácejí sobě a všem. A zpívej, jakobys umřít měl zítra, jakobys dusil se z plného nitra, jakoby v hodině veškeren hlas z pohřbítí měla poušť, dojít měl čas, jakoby zítra měl nastat den prvý, kdy všechny lidské sny, zrozené v krvi, rázem se naplní navěk již, jakobys nebyl kdy životu blíž. Poslouchali jste rozhlasové pásmo z veršů a myšlenek Vítězslava Necvala, Františka Halase, Karla Hinka Máchy, Marie Pujmanové, Josefa Hory, Jana Nerudi, Karla Čapka, Karla Vokáče, Antonína Frozína, Pavla Eisnera, Vladislava Vančury, Františka Hrubína, Konstantina Bíbl a Fráni Šerámka. Připravila Milena Vlasatá, v režeji Jeřího Horčičky uženkovali zasloužilý umělec Miloš Nedbal, Hružena Merunková a zasloužilý umělec Zdeněk Buchvaldek. Hudbu složil Mlhoš Kavka. Technická spolupráce Miroslava Rychlá a Miroslava Čápová. A ještě správný čas. Teď je 19 hodin 33 minuty. Stanice Vltava uvádí stereofonní vysílání. Bařiň přátelé, je pro vás připraven recitál českých umělců. Budou hrát Josef Suk na husle a Alfred Holeček na klavír. Nejprve si poslechněte tři zkladby pro husle a klavír, dílo třetí Vítězslava Nováka. Názvy jsou Lístek do památníku, Skerco a Dumka. Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Tak to byly tři zkladby pro husle a klavír, dílo třetí Vítězslava Nováka. Dále si poslechněte Sonatínu G-dur pro husle a klavír, dílo st. Antonína Dvořáka. Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba
s1.flac
====================
Pět, deset, jedenáct, dvanáct. Osmého třetí sedmdesát šest v půl deváté ráno doma. Reflexe umožňuje něco nebývalého, totiž když se svým vědomím vztahujeme k něčemu, k nějaké věci, k nějakému předmětu, nějakému obsahu, tak zároveň jsme schopni, díky reflexi, se podívat na to své vztahování, kontrolovat je. Jedni díky této kontrole, to je srovnání toho, jak se k něčemu vztahujeme s tím, jak se k tomu vztahujeme v jiných souvislostech, jak se k tomu vztahuje někdo jiný, zkrátka jakým jiným způsobem, jakým jinými oklikami se k témuž něčemu můžeme dostat. Můžeme tedy kontrolovat, jak dalece je to naše vztahování legitímně oprávněné, jak je v pořádku, jak je pravé, pravdivé. Tato otázka by nemohla v rámci jednovrstevného vědomí vůbec vzniknout. Otázka pravdivosti a nepravdivosti se může vůbec vyskytnout jenom tam, kde tato vícevrstevnatost vědomí existuje. Klenci, jenž rozsmutní vše sebe, v tiché se slzy celý rozplýváte. Vás já jsem poslivolil mezi všemi. Kudy plynete u dlouhém dálném běhu, i tam, kde svého naleznete břehu, tam na své pouti pozdravujte zemi. Ach, zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou. Vaším jazykem jsem trochu zklamán, ale slyším-li jej z veršů vašich básníků, jsem jim okouzlen. Říkají cizinci, mluvíme-li prý to syčí, hrčí a piští, ale když se náš jazyk oděje veršem, když oblékne roucho poezie, stane se hudbou lahodící sluchu. Mysli básníku, jak chceš, jakmile přijde chvíle, strne tě do svého víru jediné kouzelné slovo z hrodné řeči, udá tě rytmus a vládne tebou, protože je to slovo, ještě čekalo na dně tvé mateřtiny, aby tě vyplnilo jednoho dne celého tajemnými zvuky, jimž si neodolel. Slovo je to v básních, co uhaduje za ně, kam míří jejich prout. Řeč, jejíž zvuk je napojen vyzníváním jejich nejvnitřnější pravdy. Berou li je ovšem jen jako dar, jehož si musí zasloužiti, a jejíž uchovávají v sobě jako obraz čistoty a světla uprostřed kalu a mlhy. Je pro básníka zbytečné, aby chválil a doporučoval svou mateřtinu těm druhým. Je jeho jediným nástrojem, ovšem, ale je víc. Je jeho jediným cílem, i kdyby uměl tou měrou jinou řeč, mohlo by stále psát jen tou jedinou, protože jedině strom této řeči zvučí duchem, v němž se zrodil, s nímž se přel, u něhož mu šuměl nejen domov, míbrž i svět. Jazyk a domov nelze od sebe otrhnout. Tam, kde jsme se s prvním vratkým krůčkem přesvědčili o přitažlivosti zemské, odkud jsme začali obhlížet svět plný záhad, tam jsme také uslyšeli první slova své mateřtiny. Ta úplně první, mazlivá a laskající, později stále víc varovná a zapovídající. Vždyť jsem se narodil v Čechách, a každý miluje kraj, kde kvetlo jeho mládí. Vždyť jsem se narodil z matky česky mluvící, česky myslící. Čeština byla jazykem toho mého mládí. Matčiny české myšlénky byly mými prvními myšlénkami, a jazyk i myšlénky jsou mě jak každému ozářeny tou nejčistší poezí. Zdálo by se mně věru, že se stydím za svou matku, že byju vlastní matku pěstí v tvář, kdybych nemiloval její jazyk, její mrav, její bytost celou. Když jsem mlád byl, jaká vůně byla v lesích, jaká zeleň po lučinách, jaké modro na nebesích, co si v prsou písí hrálo, co jich na rtech poletalo, všemi v světě píseň zrálo, vše a vše se zpěvem stalo. Myšlenka vzpěv proměněná zvonila, jak ocel zvoní, šumněla hor nad temena, jak když orel mraky hoň. Ach, jak zněly mladé slohy jasným zvukem, slyšny všude. Myslím, že z mých zpěvů mnohý také přes hrob zvučet bude. Hlas domova k nám promlouvá, ať jsme kdekoliv. Rodní kraj nás nenechal odejít s prázdnem. Jeho jazykem přemýšlíme i sníme, jím vyvoláváme k životu vzpomínky, jemu učíme své děti. Domov mě volá v skřivánčí písni, vánků se zeptá. Ach, co vím, i já tě volám, domové sladký, proťatá ústí, která mě vzpomíná. I já tě volám, domové sladký, proťatá ústa mřížovým. Ty znáš mou touhu, domové krásný, znám já tvou bolest, ty mou též. Ze stesku nová touha se rodí a ty ji k nebi poneseš. Volám tě, volám, domové sladký, proťatá ústa mřížovým. Slyším tě, slyším, domové krásný, protože navždy v tobě zním. Naše materština je jazyk s pohnutou minulostí. Kdykoliv byl ohrožen národ, byl odsuzován na smrt i jeho jazyk. A přece nikdy neumlknul docela. Jen se načas vzkryl, ponořil se do hlubin a v ústech lidu čekal na svůj čas. Víš si zaisté dobře, co se v lidu v koření a ujme, to jako trní se těžce vydobude a těžce vyrve, takže snáže jí kopáče upachtuje. A pokud patrně vidět, že jazyk český nic dokonce nehyne, nýbrž se pořád rozmnožuje. Je v české duši obzor sídel klidných a uzavřených v sobě zatichlých, kde dny a roky snad i staletí bez přátel v celém světě jak v prokletí musila žít, kde mírných očí v lídných oráči širápole orali, přistřehly a svá drobná města v dobách zlých. Jazyk bránil národ, národ se bránil jazykem. Museli jsme si dokazovat právo na existenci, objevovat bohatství své materštiny, hájit její rovnocenost s jazyky jinými. Proto tolik plamených obran jazyka českého, tolik horoucích, ale i prostých vyznání lásky. A ještě musím pochválit tebe. Tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a octíny. Řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit. Chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala. Jen já jsem selhával. Nenacháze je ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít starým životem, abych tě plně poznal. Doposud nikdo neschlédl vše, co jsi. Ještě jsi před námi tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje. Popel, kotys kněžen, popelivá, hnaná z pavlánů svých na pavlače. A ten zpěv, on pořád ještě zpívá, a ten pláč, on do půlnoci pláče. A ta ruka z šedlá v popel sahá, v popel sahá, v sazích probírá se. Ruka bez prstenů, ruka nahá, v smetí hledá šperk své schudlé kráse. Jazyk tolikrát pohaněný a vždy znovu probuzený, jazyk země ničené smrští válek, země zrazované a přece nepokořené, umí nejen sladce ševelit a laskat náš sluch, ale dokáže se i rozhoršit, burácet a volat na poplach, řmít a rachotit. Zavraty našich řek, sní tvrdá kopita, zavraty našich řek, kopity rozryta je zem, a strašní jesci zděvení mávají praporem. Marně davy zdvihají své opálené pěsti, marně davy srocují se v houfech na náměstí. Konec, konec naděje, je konec, konec štěstí. Mezi tím, co chmurný večer na krajinu padá, skryté hlasy vykřikují nadzamžená lada. Zrada, zrada, zrada, zrada. Zrada, zrada, zrada, zrada. Války propadnou pavoučím sítem. Čas panování je rozbit a počínají se časy dělníků. Ohně a krev jako horstvo a jako moře rozdělovať i obě období. Kvapili jste, obracejí se půdu, zasevají se až nouce, tvořili jste města jako bůh a hedvábí jako bourec, avšak práce byla zloupena a volání o chléb ani na chvíli neutichalo. Nože odtud, od této propasti, od válečných hor počíná se nová výprava, a nejslavnější tažení pracovní. Války jsou prohrány, polníce jest troubení fanfaronské, v každém chlapu se ozývá hlas vzpoury a nutkání odboje. Mateřtěnou dělníků jest práce. Závora chudáctví je zlomena a těsné místo se šíří v prostor. Země, jež sotla pokrývá porfir, rulu a svor v končinách střední vltavy, nehluboká oranice a špetka jílu na západních svazích pahorkatiny nepojmenované, dno všednosti a podlaha bídy, daleko není tak nicotná, aby z ní nevzešly lesy. Vzejdou právě tak jako řeč, než konečně zazní hlasem. Vzchází za dlouhého mlčení. Ach, Čechy krásné, Čechy mé, obraze rámu prastarého, kolikrát vytrly tě z něho, že odplýskaly barvy tvé až pod buh hrobů, a v den slavný znovu pro zraky žárlivé napěl tě rámař starodávný. Ach, Čechy krásné, Čechy mé. Mateřský jazyk jsme si nevybírali. Je to dědictví popředcích a zároveň náš dar potomkům. S námi teď žije a přetrvává, proměňuje se, tříbí se, bohatne a košatí, stárne i mládne. Je v nás. Mezi všemi lidmi se vyznačuje nebo má vyznačovat spisovatel ne tím, že píše, nejbrž tím, že umí česky. Avšak umět znamená pracovat, stále zkoušet, vědat a soustředit se. Nikdy nebudeš hotov s mateřskou řečí. Čeština kouzlí větou skladbou slovními druhy tvary slov, slabikami i hláskami. Ta tvá homony má. Kde je rubáš, že máš ze slovesa hned zas rubáš? Jak to, že nám v luhu plaší kosy Spím rty s mírnými lístky i mírnými stíny. Spala stará zahrada, jas jasan v snách. Rybíz vybízí rty Filipíny a tráva vstávala z rána na hradbách. Užívám jazyka, jež shledávám téměř zázračným, má přeletu mé fantazie a za něj bych se zadušoval, že kdesi některým svým konečkem má blíže k nebi i peklu než ostatní jazyky země. Nejvíce mi jde k srdci jeho překypující hojnost lirických melodických prvků. Soudím, to je nejvlastnější míza. Přivotnost, schopnost stáleho obnovování, možnost stálých návratů k jeho kořání, to je věčné mládí. Píseň na počátku a píseň na konci. Kdybych byl pastevcem koní, večerním časem stál by se jednou snad divoucí div. Až hvízd na koně bych svolal z ovlhlých niv, koníček cizí, až hvízd na koně bych svolal z ovlhlých niv, až hvízd na koně bych svolal z ovlhlých niv, koníček cizí, bílý a krásný, divoucí div, stál by tu náhle a lidským mne oslovil hlasem. Krásně by mluvil, jak v hrdle by studánku měl, jménem snad nazval mne. Františku, pastevče koní, vzkazují bratří tví, jako ty, pastevci koní, u ohňů nočních, že přepad je veliký žel, už ani nepějí, hlavy jen kloní, líto jim sebe je, líto je koní, budeš-li zpívati, za ně bys za všechny pěl. Já nejsem pastevcem, noční však chvílí na mne tež padá veliký žel, už ani nespívám, hlava se chýlí, smutňoučkým ržáním, jak vzduch by kolzněl. Koníčku bílý Čeština je svěžest panenská. Je to v svém dnešním stádiu jazyk mladistvě pružný v lítkách i bocích. Jazyk plavný a nezbytnělý. Každá kloudně pověděná, kloudná myšlenka působí v české stylizaci krásným světelným dojmem zašlehnutí blesku. Slovo je obzorem věcí. Jsou slova ospalá, která jen mu žourají. Slova vyzáblá dlouhým putováním po stránkách knih, ušpiněná stálým dotykem. Jsou slova opuštěná, která nalésti a zasaditi do prstence verše působí básníkům radost největší. Jsou jiná, hašteřivá a spichlá velkou písmenou, kterou začínají. Jsou slova zaklínadla, která rázem stvoří svítání ve vás, ale také tmu. Jsou slova zkroušená, stále klečící a bojácná. Jsou slova horlící, jak starověcí proroci a kazatelé. Jsou slova splanilá dlouhým nedostatkem rosy těch jiných, mezi nimi šteprve ožívají. Jsou jiná, tarná a svéhlavá. Jsou také slova jako semínko a přece moutný dupě ukryty v nich. Slova stárnou a pelichají, ztrácejí vůni i úder. Pásník musí umět znovaj okřídliti, vytepati z nich zlatý klíček, otvírající zapadlou bránu času, dáti jim pohádkové sedmimílové boty, aby překročila rázem hory a řeky všednosti. Dejte se zverbovat na výpravy, z nich se vám možná zatočí hlava, ze kterých přinesete si kořist na celý život. Za vše, co nemá úst, zaspívej dnes. Za vše, které noří se v přeludní ševel, za klasi královské, v kterých se plevel, když kovem zahráli do prachu skryl, za trávu, o kterou opřel se kýl půl noci, takže se po ránu třpití, jak hvězdy zdvíhají z rosy své kvítí. A za ty zpívej, co uprostřed krás tak okouzlení, jimž by vzdali životu chválu, když všechno s ním spěli. Za ty, co zkrušení nevidí dál, než za svůj všední den, za časný žal. Za ty, jimž netečnost uslyšet brání, svět, že dnes k porodu sténá a schání, všechny jimž, kdo ví, kam utíká zem, za ty jimž střepjen zůstali z žití, kteří se ztrácejí sobě a všem. A zpívej, jakobys umřít měl zítra, jakobys dusil se z plného nitra, jakoby v hodině veškeren hlas z pohřbítí měla poušť, dojít měl čas, jakoby zítra měl nastat den prvý, kdy všechny lidské sny, zrozené v krvi, rázem se naplní navěk již, jakobys nebyl kdy životu blíž. Poslouchali jste rozhlasové pásmo z veršů a myšlenek Vítězslava Necvala, Františka Halase, Karla Hinka Máchy, Marie Pujmanové, Josefa Hory, Jana Nerudi, Karla Čapka, Karla Vokáče, Antonína Frozína, Pavla Eisnera, Vladislava Vančury, Františka Hrubína, Konstantina Bíbl a Fráni Šerámka. Připravila Milena Vlasatá, v režeji Jeřího Horčičky uženkovali zasloužilý umělec Miloš Nedbal, Hružena Merunková a zasloužilý umělec Zdeněk Buchvaldek. Hudbu složil Mlhoš Kavka. Technická spolupráce Miroslava Rychlá a Miroslava Čápová. A ještě správný čas. Teď je 19 hodin 33 minuty. Stanice Vltava uvádí stereofonní vysílání. Bařiň přátelé, je pro vás připraven recitál českých umělců. Budou hrát Josef Suk na husle a Alfred Holeček na klavír. Nejprve si poslechněte tři zkladby pro husle a klavír, dílo třetí Vítězslava Nováka. Názvy jsou Lístek do památníku, Skerco a Dumka. Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Tak to byly tři zkladby pro husle a klavír, dílo třetí Vítězslava Nováka. Dále si poslechněte Sonatínu G-dur pro husle a klavír, dílo st. Antonína Dvořáka. Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba Hudba
====================
s2 [na konci Hejdánkův diktát o magnetofonech].flac
====================
Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com
s2 [na konci Hejdánkův diktát o magnetofonech].flac
====================
Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com