Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
WS330017.WMA
====================
To, že filozofie vznikla historicky a že právě jakožto každá historická skutečnost nebo událost také mohla nevzniknout, ještě neznamená, že historie sama nemůže mít nějaký smysl. A to nejenom smysl, který tam v náší filozofii je dodatečný brž, který tam může objevovat ještě v době, kdy filozofie nevznikla. Také platí, že vlastně to, že něco vznikne nikoli nutně, to je, že to není produkt předcházejících stavů, ještě neznamená, že to nemusí mít svůj vlastní logos. Že právě ten nový vznik sebou nepřináší také nové perspektývy co do smyslu, které by se neotevřeli, kdyby k tomu nerošlo. Prostě a dobře, to, že filozofie nemusela vzniknout, že vlastně vznikla v Řecku z nějakých kořenů, které předcházeli, ale které rozhodně nevedly k tomu vzniku, tak k tomu vzniku nemuselo dojít, i když jinak všechno mohlo zůstat stejné. Tak to neznamená, že ta filozofie, která začíná, nemůže dokonce a nemusí zpravovat nějakým novým logem, novým smyslem. Filozofie sama to není skutečnost hotování, protože to je vždy něco, co se něčemu stavuje. To už je dávno v souvislosti s prvními filozofy rozpoznáno, že filozofie je vždycky stažena k něčemu, co nemá. Původně se v Řecku mělo za to, že to, co nemá, je moudrost. Takže tedy jenom se k moudrosti vztahuje, že po ní touží, že moudrost miluje, ale dneska bychom spíše řekli, že jde o pravdu. A vztahovat si k pravdě, pokoušet se dát do služeb pravdy, to není něco, co předchází té filozofii, nebože, co se objevuje zároveň s ní a co má v sobě jakousi povahu, řekli bychom regulatívní, nebo povahu něčeho, co vede a nese a co k sobě vztahuje a tak podobně. Konec.
WS330017.WMA
====================
To, že filozofie vznikla historicky a že právě jakožto každá historická skutečnost nebo událost také mohla nevzniknout, ještě neznamená, že historie sama nemůže mít nějaký smysl. A to nejenom smysl, který tam v náší filozofii je dodatečný brž, který tam může objevovat ještě v době, kdy filozofie nevznikla. Také platí, že vlastně to, že něco vznikne nikoli nutně, to je, že to není produkt předcházejících stavů, ještě neznamená, že to nemusí mít svůj vlastní logos. Že právě ten nový vznik sebou nepřináší také nové perspektývy co do smyslu, které by se neotevřeli, kdyby k tomu nerošlo. Prostě a dobře, to, že filozofie nemusela vzniknout, že vlastně vznikla v Řecku z nějakých kořenů, které předcházeli, ale které rozhodně nevedly k tomu vzniku, tak k tomu vzniku nemuselo dojít, i když jinak všechno mohlo zůstat stejné. Tak to neznamená, že ta filozofie, která začíná, nemůže dokonce a nemusí zpravovat nějakým novým logem, novým smyslem. Filozofie sama to není skutečnost hotování, protože to je vždy něco, co se něčemu stavuje. To už je dávno v souvislosti s prvními filozofy rozpoznáno, že filozofie je vždycky stažena k něčemu, co nemá. Původně se v Řecku mělo za to, že to, co nemá, je moudrost. Takže tedy jenom se k moudrosti vztahuje, že po ní touží, že moudrost miluje, ale dneska bychom spíše řekli, že jde o pravdu. A vztahovat si k pravdě, pokoušet se dát do služeb pravdy, to není něco, co předchází té filozofii, nebože, co se objevuje zároveň s ní a co má v sobě jakousi povahu, řekli bychom regulatívní, nebo povahu něčeho, co vede a nese a co k sobě vztahuje a tak podobně. Konec.