Pojetí státu u Masaryka [1960]

L. Hejdánek

1. Pozitivní význam státu v dějinách ; proti anarchismu a astatismu.

2. Proti přecenění a absolutizaci státu: funkce státu je omezená, musí být vymezena.

3. Vývojem dochází k členění funkcí státu: osamostatňování některých oblastí (např. organizace hospodářská nebo poměry intelektuální)

4. Zakotvení lidského života a jeho rozmanité dimenze ; život veřejný je pouze jednou z nich.

5. Křesťanství (náboženství) ve vztahu ke státu; pojem „nepolitické politiky“ ; smysl hesla „Ježíš , ne César“.

6. Kritika Marxova a Engelsova pojetí státu.

7. Konfrontace: Marx o státu („raný Marx, Židovská otázka“)

8. Marx jako liberál. Masarykovo odmítnutí liberalismu

9. Místo demokracie v politickém vývoji společnosti.

10. Proti romantickému pojetí státu ; dědictví po Hegelovi.

Doporučená literatura:

Zvláště: T. G. Masaryk, Otázka sociální II § 109; Karl Marx, K židovské otázce (M+E, Spisy, sv. 1, 371–393)

Též: T. G. Masaryk, Světová revoluce, Nová Evropa, Hovory a j.