This text analyzes Heidegger's reflections on the relationship between truth and logos, as formulated in his Marburg lectures of 1925–1926. Heidegger posits that truth is the fundamental theme of the science of logos and that understanding truth is a necessary prerequisite for understanding speech (logos). However, the author critically points out Heidegger's dependence on traditional metaphysical prejudices. The critique focuses primarily on Heidegger's conception that truth is merely one of several themes of the science of logos and that understanding the whole (logos) requires a prior understanding of its parts (truth). The text argues that any understanding of truth is impossible without prior grounding in logos, which alone shapes the stream of consciousness into organized thought acts. Logos is thus understood as the necessary framework through which truth can be grasped and mastered. Only within the framework of logos as language and speech does truth become intelligible and reproducible for human thought.
[Heideggerovo pojetí pravdy a logu]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 10. 2. 1988
- This is a part of the original document:
- 1988.2 (strojopis)
[Heideggerovo pojetí pravdy a logu]
88-201
Heidegger v úvodu k přednáškám v zimním semestru 1925–26 v Marburku (4387, s. 7) prohlašuje, že fundamentálním tématem vědy o logu je pravda ve zcela obecném smyslu, že se tážeme: co je pravda vůbec, dále: v čem spočívá její struktura a ustavení, dále: jaké jsou možnosti a formy pravdy, a posléze: v čem je založeno to, co vlastně označujeme jako pravdu? Těsně předtím čteme ještě větu: jen pokud je objasněno, co znamená pravda, jsme s to vlastně rozumět, co to je řeč (Rede), logos. – Již z těchto formulací můžeme poměrně snadno a bezpečně rozpoznat určité před-sudky a určitá před-pojetí, jimiž se Heidegger ještě cítí vázán vzhledem k tradici (tj. k tradici metafyzického resp. tradičně předmětného myšlení, eventuelně které si už vůbec (nebo ještě vůbec) neuvědomuje. Především považuje za samozřejmé, že pravda je tématem vědy o logu, sice tématem fundamentálním, nicméně jedním z mnoha (nebo alespoň více). Teze, že porozumět pravdě nám umožní porozumět logu, je zřetelně dvojznačná, ale Heidegger jí rozumí tak, že předpokladem porozumění celku je porozumění částem. To je druhý předsudek a druhé předpojetí či přímo předpojatost. Nepochybně platí, že pro porozumění tomu, co to je logos, potřebujeme pravdu, ale nikoliv porozumění pravdě vůbec, nýbrž pochopení pravdy o logu. Na druhé straně není možné žádné porozumění vůbec, tedy ani porozumění, „co“ to „je“ pravda, bez zabydlenosti v logu. Bez uspořádanosti proudu vědomí do podoby myšlenkových aktů, vztahujících se k určitému svému „předmětu“, tématu, není takové vztažení vůbec možné (a pokud snad ano, pak jen nahodile a nereprodukovatelně). Teprve logos, řeč, jazyk nám dovoluje zformovat a upevnit proud vědomí tak, abychom jím něco „ovládli“ a tedy podnikali – tudíž i chápali.
10. II. 88
### 880210