Tento text zkoumá filosofické pojetí diskriminace v širším, metaforickém kontextu. Autor kriticky reflektuje tendenci vnímat přirozené rozlišování kvalit jako formu útisku. Na příkladech odměňování pracovitých oproti líným nebo upřednostňování logiky před nelogičností ukazuje, že schopnost rozlišovat hodnotné od nehodnotného je nezbytná pro fungování společnosti. Text využívá metaforu pěstování zahrady, kde kultivace nutně znamená diskriminaci plevele ve prospěch užitečných rostlin. V širším historickém měřítku autor popisuje přelomové epochy jako proces zorání pole. Upozorňuje, že revoluční změny často vynesou na povrch společenský kal. Hlavním problémem přechodných období není samotná destrukce starého řádu, ale nutnost včasného zasetí nových hodnot. Bez aktivního úsilí o nastolení nového řádu hrozí, že prázdný prostor ovládnou negativní jevy, podobně jako plevel na neosazeném poli. Text tak vybízí k uvědomění si důležitosti hodnotové hierarchie pro zachování civilizace.