D55 1978

1978, 3. června, Praha. – Sdělení Char­ty o policejních opatřeních proti desítkám čs. občanů za návštěvy Leonida Brežněva v Československu.

Při oficiální návštěvě Leonida Brežněva v Čes­koslovensku ve dnech 30.5. až 2.6.1978 proved­ly všechny složky SNB na území ČSSR opatření, která svým rozsahem i povahou užitých metod podstatně přesáhla rámec akcí obvyklých při po­dobných státních návštěvách. Ačkoli čs. právní řád nezná institut preventivního zadržení, ocit­ly se stovky osob, které se ničeho nedopustily, po dobu Brežněvovy návštěvy ve věznicích. Jejich zajištění a zadržení byla kryta nejrozmanitější­mi fingovanými důvody, především předstíra­ným vyšetřováním neexistujících trestných činů. Bezpečnostní orgány se přitom dopouštěly růz­ných dalších konkrétních nezákonností, jako na­příklad překročení osmačtyřicetihodinové lhůty zadržení (resp. zajištění), porušování domovní svobody a podobně. Zároveň se vůbec neohlíže­ly na důsledky, které může v občanském životě mnohých lidí způsobit sám fakt, že byli ve vě­zení a že byli nařčeni ze skutků, kterých se ne­dopustili. Součástí této akce bylo i věznění – ve většině případů čtyřdenní – mnoha signatářů Charty 77 a osob, které s Chartou 77 spolupracu­jí, nebo sympatizují nebo jsou v příbuzenském či přátelském vztahu k jejím signatářům. Jak se nám zatím podařilo zjistit, bylo tímto způsobem jen v Praze a Brně postiženo nejméně šedesát občanů.’ Vznesená podezření z různých trestných činů byla zjevnou a občas i otevřeně přiznanou záminkou. Celé akce však využily orgány StB zá­roveň k tomu, že provedly četné domovní pro­hlídky, při nichž zabavily velké množství knih, rukopisů, soukromou korespondenci apod., a že uskutečnily i bezpočet výslechů, při nichž se po­koušely získat informace o práci Charty 77. Aby formálně zdůvodnily čtyřdenní vězení, propouš­těly vězněné po dvou dnech a vzápětí je před věz­nicí nebo přímo v prostorách věznice znovu za­týkaly a vracely do cel. Dva signatáři Charty 77, ing. Pavel Roubal a spisovatel Jiří Gruša a Jan Šimsa z Brna se dosud nevrátili, protože na ně byla uvalena vazba. Celá tato akce je výrazem zlověst­ně se stupňující represe proti nepohodlným obča­nům. Při výsleších bylo vězněným naznačováno, že v souvislosti s blížícími se výročími mohou oče­kávat podobné a ještě drastičtější akce. Celý ten­to varovný vývoj, vyznačující se viditelným zos­třováním policejních zákroků a prohlubujícími se nezákonnostmi, považujeme za velice nebez­pečný. Strach mocenského aparátu z občanů je přitom v hlubokém rozporu se všemi oficiální­mi tvrzeními o vnitropolitické stabilitě. Char­ta 77 proti poslední akci Bezpečnosti rozhodně protestuje a je vážně zneklidněna situací, kte­rou tato akce zrcadlí.²

dr. Ladislav Hejdánek, Marta Kubišová, dr. Jaroslav Šabata mluvčí Charty 77

^ čsds, sb. Charta 77. – strojopis, průpis.

1. Dokumentaci policejní akce z 3. června vydal VONS ve svých sděleních č. 13 a 14 z 9. června 1978. Vis Informa­ce o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 8, s. 8-10.

2. Stížnost na fl agrantní porušení zákona a žádost o přešetření a potrestání viníků podal L. Hejdánek dopisem ministru vnitra Obzinovi, zaslaném přímo z ruzyňské věznice 2. června 1978. Tamtéž.

Komentář: ÚSD, sb. RFE, pol. blok S-370 (10.6.1978).